Základy ekonomie (6): Tržní rovnováha

V sérii krátkých článků představujeme jednoduchou formou několik základních poznatků ekonomie. V tomto díle vysvětlíme princip tržní rovnováhy.

Protože poptávka je vždy klesající funkcí a nabídka vždy rostoucí funkcí, existuje jen jedna cena, při které je nabízené a poptávané množství stejné. Této ceně říkáme rovnovážná cena. Když je z jakýchkoliv důvodů nabízená či poptávaná cena menší nebo větší než rovnovážná, bude buď více lidí chtít věc koupit a na trhu vznikne nedostatek, nebo bude více lidí chtít výrobek nabízet a na trhu vznikne přebytek zboží.

Kdyby škola stanovila školné moc nízko, bude mít přebytek studentů, které by nemohla přijmout, nevešli by se do tříd. Kdyby stanovila školné moc vysoké, přihlásí se málo studentů a třídy budou poloprázdné. Obě situace jsou nevýhodné.

Nejjednodušší způsob, jak dosáhnout rovnováhy, je přizpůsobit cenu. Když se vám u stánku se zmrzlinou tvoří fronta, měli byste zdražit. Pokud o vaše ojeté auto nemá nikdo zájem, měli byste zlevnit. Na trhu existují různé metody dosahování tržní ceny. V české ekonomice obvykle přizpůsobuje cenu nabízející. Benzínová pumpa vystaví ceny, supermarket označí ceny – vždy je přizpůsobují tak, aby se nakonec srovnalo nabízené a poptávané množství. Na arabských tržištích se často o ceně smlouvá. U nás se obvykle v obchodech nesmlouvá, protože v obchodech většinou neprodává věc přímo její vlastník, ale najatý prodavač, kterému majitel nedal právo smlouvat. Tam, kde prodává věc přímo majitel, se ale smlouvá i u nás, např. při koupi ojetého auta nebo bytu. U věcí, které jsou jedinečné, a nelze porovnávat cenu s jinými obchodníky, se často dosahuje ceny aukcí.

Tržní nerovnováha a fronty

Přesto jsou situace, kdy nelze rovnováhy dosáhnout přizpůsobením ceny. V odpolední špičce se v supermarketech tvoří fronty. Fronta způsobí, že se na některé klienty nedostane, ty, kteří kvůli frontě raději půjdou s nepořízenou dál. Proč supermarket odpoledne nezdraží? Protože by bylo komplikované měnit ceny během dne, když je supermarket plný lidí. Na jiných trzích se ve špičce zdražit a mimo špičku zlevnit dá. Hospody např. mají „happy hours“ – levnější pivo v časné odpoledne. Tam, kde se ceny pružně měnit nedají, vznikají při nerovnováze fronty. Fronty v supermarketu odpoledne, fronty na poště, zácpy na silnici, pořadníky na operaci, fronty v čekárně v ordinaci, přeplněné tramvaje.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele

Když nelze dosáhnout rovnováhy přizpůsobením ceny, uspokojují se zájemci obvykle podle pořadí, v jakém přišli. Je to obvykle považováno za nejspravedlivější. V divadelní šatně stojíme frontu na kabát. V supermarketu se postavíme u pokladny do fronty. Někdy o pořadí rozhoduje společenský status. Když vejde do tramvaje těhotná žena, nebo starší osoba, pustíme ji sednout, i když jsme nastoupili dřív. Když se potápí loď a je vysoká poptávka po záchranných člunech, měly by dostat přednost ženy a děti a posádka s kapitánem až nakonec.

Diskriminace na trhu práce

Někdy dosažení rovnováhy přizpůsobením ceny zakazuje zákon. Příkladem je zákon o minimální mzdě. Řekněme, že hledáte tři uklízečky do firmy a rovnovážná cena, která by srovnala počet uchazečů s počtem volných míst, by byla osm tisíc. Zákon vám ale nařizuje minimální mzdu devět tisíc. Při té se vám vyplatí zaměstnat jen jednu uklízečku – a místo dalších dvou pořídíte uklízecí stroj. Naopak uchazečů o práci při nabízené mzdě 9000 Kč přibude – práci od vás bude chtít pět uchazeček. Místo abyste přijali jen ty uchazeče, kteří jsou ochotní pracovat za osm tisíc, budete si muset vybrat jednu z pěti na základě nějakých jiných kritérií, než je požadovaná mzda. Stát vás minimální mzdou nutí k diskriminaci.

Petr Mach vyučuje ekonomii na VŠEM a VŠFS. Je předsedou Svobodných.