Zákaz prodeje o svátcích je zákonným neprávem

Vintage closed sign
Pitamaha / Dollar Photo Club

Senát PČR předložil na přelomu července a srpna Poslanecké sněmovně návrh zákona „o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě“,[1] který zakazuje prodej zboží v prodejnách s plochou nad 200 m2 o sedmi státních svátcích a navíc reguluje prodejní dobu na Štědrý den. Cílem tohoto článku je ukázat, že návrh zákona je nejen ekonomicky neracionální, jelikož poškodí prakticky všechny, ale je s jistou nadsázkou i zákonným neprávem[2] přímo namířeným proti svobodě jednotlivce.

Listina základních práv a svobod sice umožňuje v čl. 26 stanovit podmínky pro výkon určitých činností, právní filosofie nám však říká, že jejich stanovení (resp. zákaz) musí mít legitimní důvod a ideu účelnosti, která vytváří obsah práva. Jak správně upozorňoval F. A. Hayek, primární ideou konstitucionalismu (ústavnosti) je omezenost vlády, jakožto protiklad k vládě svévolné či despotické.[3] Právě o legitimním důvodu zákazu prodeje o svátcích ze strany veřejné moci lze v případě senátního návrhu zákona s úspěchem polemizovat.

Prvním „účelem“ návrhu zákona má být zlepšení sociálních podmínek pracovníků obchodů, kteří by po jeho prosazení měli o svátcích volno. Důvodová zpráva k návrhu zákona uvádí, že: „sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade Evropská unie zvýšený důraz.“ Je však potřeba zdůraznit, že v drtivé většině případů není problém pracovní směny o svátcích (či o víkendech) obsadit. Jak uvedl šéf jednoho z řetězců: „Zájem o práci o svátcích je velký, i na vánoční svátky. Nabídka pracovat o svátcích ze strany zaměstnanců je vyšší, než je řetězec schopen zaměstnat.“[4] Po přečtení řady internetových diskuzí, kde se k návrhu zákona vyjadřovali i samotní zaměstnanci, kteří výše uvedená slova potvrdili, si je dovolím generalizovat. Návrh zákona je tedy ve svém důsledku dokonce asociální, protože znemožňuje zaměstnancům prodejen zlepšit svoji ekonomickou situaci podstatně lépe placenou prací o svátcích. Pracovněprávní vztah je navíc soukromoprávním vztahem. Pokud práce o svátcích či víkendech je dobrovolná a výhodná pro obě smluvní strany, neexistuje důvod, proč by tomuto vztahu měl stát bránit.

Totéž platí samozřejmě i o kupujících. Je nesmysl „chránit“ kupující před nakupováním o státním svátku či kdykoliv jindy. Tato snaha by byla sociálním inženýrstvím a cestou k centrálnímu plánování, které však vždy selže už z toho důvodu, že informace, které jsou k němu potřebné, nemohou být nikdy centrálním plánovačem získány, jelikož jsou rozptýlené v myslích milionů tržních subjektů.[5] Směna (resp. nákup a prodej) je „paretovským zlepšením“. Žádný racionálně uvažující člověk tedy nesměňuje s úmyslem pohoršit si. Z pohledu liberalismu nemá stát právo zakazovat činnost, která nezasahuje do práv druhých. Žádný etatista nemůže vědět, zda má pan Novák v daném čase a místě větší užitek z nakupování nebo ze sportování. Užitek (tedy kauzální relevance pro odstranění pociťované nespokojenosti)[6] je totiž subjektivní (nelze ho v jeho praxeologickém pojetí vyjádřit číselnou hodnotou) a mezi jednotlivými lidmi vzájemně neporovnatelný.

Jedním z dalších „účelů“ návrhu zákona má být pomoc malým a středním podnikatelům na úkor velkých, jelikož se až výjimky zákaz nedotkne prodejen do 200 m2. Není však vůbec jasné, proč byla stanovena právě tato hranice. V případě schválení by zákon připomínal spíše produkt svévole zákonodárců. Řada obchodů v obchodních centrech se do 200 m2 vejde a kupující tak paradoxně nenakoupí v hypermarketech potraviny a další nezbytné statky. Důvodová zpráva tvrdí, že dopad zákona „na malé a střední podnikatele bude kladný, neboť zákon nepřímo omezí konkurenci od velkých podnikatelů.“ Jakékoliv omezení konkurence, která představuje „proces objevování“[7] je samozřejmě nesprávné. Pochybná je rovněž úvaha, že zákon malým a středním podnikatelům skutečně pomůže. Dokonce i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček si myslí, že zákon malé a střední podnikatele naopak poškodí, jelikož „malí živnostníci právě ve dnech volna velmi často nakupují, protože jsou jindy vytíženi, a to už se vůbec nebavíme o těch, kteří si dokupují zboží do malých obchůdků v těch velkých. […] Malí podnikatelé často těm velkým své produkty dodávají a výpadky pro ně znamenají i úbytek tržeb.“[8] Pokud řada živnostníků nakupuje ve sváteční dny, zřejmě tak činí z toho důvodu, že v tyto dny mají nejnižší náklady obětované příležitosti. Bylo by neracionální nutit je nakupovat jindy.

Předkladatelé zákona si byli zřejmě vědomi toho, jaké problémy může podobná regulace způsobit, a tak do návrhu zákona zakomponovali řadu výjimek. Zákon se nemá vztahovat třeba na čerpací stanice, lékárny či prodejny na letištích, železničních a autobusových nádražích. Z legislativně-technického hlediska je samozřejmě nemožné provést taxativní výčet všech výjimek, které by zákonodárce chtěl zavést. Pokud bude návrh zákona schválen, budeme se tak zřejmě setkávat s celou řadou jeho novel.

Jako závěr vyplývá, že omezení prodeje o svátcích postrádá jakýkoliv legitimní důvod. V důvodové zprávě se paradoxně neobjevuje (na rozdíl od Rakouska) ani náboženský aspekt. Nevěřme etatistům, že zákazem prodeje o svátcích jejich intervencionalismus končí. Návrh na zákaz prodeje v neděli či přes celý víkend jistě přijde zanedlouho a to v době, kdy vlády některých zemí od podobných regulací upouští s cílem zvýšit hospodářský růst. O upuštění od regulace nedělního prodeje uvažuje i např. Francie.[9] Z pohledu liberalismu lze tak návrh zákona označit jako zákonné neprávo. Regulace prodeje o svátcích je zřejmě vedena dobrým úmyslem, ve skutečnosti však poškodí prakticky všechny: podnikatele malé i velké, zaměstnance i spotřebitele. Jak upozorňoval Hayek: „Je nutné si uvědomit, že zdrojem mnoha nejškodlivějších vlivů na tomto světě nejsou často zlí lidé, ale šlechetní idealisté.“[10]


[1] Sněmovní tisk č. 275/0; navrženo na pořad 17. schůze PS PČR

[2] Pojem „zákonné neprávo“ použil Gustav Radbruch ve stati „Gesetzliches Unrech und übergesetzliches Recht“

[3] HAYEK, F. A. Právo, zákonodárství a svoboda, Prostor, 2011, str. 15-17

[4] http://www.denik.cz/ekonomika/zamestnanci-maji-velky-zajem-o-praci-o-svatcich-tvrdi-retezce-20131217.html

[5] HUERTA DE SOTO, J. Teorie dynamické efektivnosti, CEVRO institut, 2013, str. 78-106

[6] MISES. L. Lidské jednání, Liberální institut, 2006, str. 108

[7] Podrobněji HAYEK, F. A. Der Wettbewerb als Entdeckungsverfahren, UNI Kiel, 1968

[8] DVTV 14.8.2014

[9] Lidové noviny, 19. 8. 2014, str. 7

[10] HAYEK, F. A. Právo, zákonodárství a svoboda…str. 96

Tomáš Grygar je studentem Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.