Z projevu kancléře Schrödera

…Je globalizace jakási nespoutaná přírodní síla zuřící slepě kolem nás? Symbolem protestu zejména mladych lidí se staly Götheborg, Seattle a Janov.

…Mám na mysli mnoho těch aktivních lidí z náboženskcých skupin nebo skupin zastávajících se třetího světa, kteří mají strach z nekontrolované vlády mezinárodních finančních trhů a velkých koncernů a kteří podporují věc globální spravedlnosti a solidarity. Tito lidé nejsou nějakou bandou šílenců.

…Nevidím žádný smysl v tom, abychom tyto lidi nálepkovali prostě jako „odpůrce globalizace“ nebo „nepřítele globalizace“. Bez ohledu na to, zda jsou jejich protesty motivovány důvody morálními, náboženskými, environmentálními nebo ekonomickými, oni jsou si jen velmi dobře vědomi, že globalizace je proces nezvratný. Ve skutečnosti, když tito lidé kritizují nerovné obchodní vztahy a finanční spekulaci, která může celé ekonomiky uvrhnout na pokraj krachu, nacházejí se v dobré společnosti.

…Že bychom tzv. rozvojové země ponechali volné hře tržních sil absolutně nepřipadá v úvahu. To je důvod, proč jsme tak neochvějně pro politickou kontrolu procesu globalizace, pro vynucování politických a etických principů ve světové ekonomice a pro regulační rámec mezinárodních finančních trhů – s cíIem, samozřejmě, podpořit pokrok. Řečeno stručně, to o čem zde hovoříme, je politická dimenze globalizace a získání politické, demokratické kontroly nad globalizací.

Mimochodem, fakt, že mladí lidé podporují kontrolu lidských práv a volají po rozvoji a prosperitě pro všechny regiony tohoto JEDNOHO světa, je především znakem kvetoucí demokratické kultury a přizpůsobivosti našich politických hodnot. To, co tito lidé vyjadřují, není jen právo na participaci a právo mluvit do veřejných záležitostí, ale také ochota podílet se na osudu druhých a odhodlání provádět celosvětovou solidaritu.

…Přirozeně, že národní vlády se svým omezeným rozsahem mají ve světě mezinárodně integrované produkce, v němž si globální hráči mohou vybírat nejlepší umístění pro své aktivity po celém světě, velice omezenou možnost něčeho dosáhnout. Z toho ale nikterak nevyplývá, že jsou politici naprosto bezmocní. Politici přijímají rozhodnutí a konají.

Např. německá vláda obhajuje zavádění mezinárodních sociálních a environmentálních standardů. Také se např. cítíme zavázáni docílit lepší mezinárodní finanční architektury a zavedení jasných pravidel a regulace k odvrácení ekonomických a finančních krizí. S mnoha dalšími bojujeme proti praní špinavých peněz a podporujeme účinné restrikce proti tzv. daňovým rájům.

…Jestliže si politici přejí ovládat proces globalizace, musí být připraveni angažovat se v mezinárodní kooperaci. Prohlubování a rozšiřování Evropské unie poskytuje zejména nám Evropanům skvělou příležitost rozvíjet politiku sociální rovnováhy, rovných příIežitostí a ekonomického rozvoje.

…Evropa si vytvořila svůj vlastní jedinečný model civilizace a společnosti, ktery staví na konceptech osvícenství a konceptu participace jako na hybných silách rozvoje. Tato naše sociální etika se velmi liší od modelu amerického nebo od modelu jihovýchodní Asie. Jenom Evropa zastává ekonomickou, sociální, kulturní a ekologickou rovnováhu. Koncept participace – tzn. mít ve společnosti svůj hlas – je koncept autenticky evropský a jedinečný.

Za hlavní úspěch evropské společnosti považuji, že odmítá křiklavé rozdíly v příjmech a sociální segregaci. Velmi jasně víme, co je soucit a lidská důstojnost. To přesně jsem měl na mysli, když jsem v jiném kontextu prohlásil, že za mé vlády k žádné amerikanizaci německé ekonomiky docházet nebude.

Právě kvůli touze zachovat historicky vyvinutý a kulturně atraktivní evropský model jsme my Němci – a rozhodně nejen my – odhodláni sjednotit a rozšířit Evropskou unii. Rozšíření Evropské unie je odpovědí Evropy na globalizaci. Bez úzké kooperace mezi Evropany nebudeme schopni globalizaci politicky ovládat.

Gerhard Schröder, předseda vlády Německa v projevu 4. září 2001 v Berlíně