Ve Francii zkrátka není svoboda slova

Jennifer Moo

Když jsem před časem napsal článek Svobodu slova nemáme proto, abychom se bavili o počasí, uvedl jsem v něm: „Ve Francii nic jako svoboda slova neexistuje,“ a přestože jsem uvedl několik příkladů, které toto tvrzení dokládají – např. několikanásobný zákaz časopisu Charlie Hebdo, našli se čtenáři, kteří tento výrok pokládali za příliš silný a neopodstatněný. Považme tedy dvě trestní stíhání z tohoto týdne.

Evropský parlament ve středu hlasoval o odebrání imunity dvěma francouzským politikům, Mylène Troszczynské a Jean-Marie Le Penovi a ve čtvrtek o odebrání imunity Marine Le Penové. Všichni tři byli do Evropského parlamentu zvoleni za Front national. Troszczynská čelí trestnímu stíhání a byla zbavena imunity za tento tweet z 23. září 2015:

Překlad: „CAF [francouzský úřad pro vyplácení rodinných přídavků] v Rosny-Sous-Bois 9. 12. 14. A to prý nošení závoje zakrývajícího celý obličej zakazuje zákon…”

Fotka je fotomontáž, skutečná fotka pochází z Londýna. Tweet odeslal asistent europoslankyně, sám se k tomu doznal a poslankyně tweet smazala, jakmile zjistila, že jde o fotomontáž.

Franouzský zákon o svobodě tisku ze dne 29. července 1881 stanoví: „Kdo […] hanobí jednotlivce či skupinu osob kvůli jejich původu nebo příslušnosti či nepříslušnosti k určitému etniku, národu, rase nebo náboženskému vyznání, potrestá se odnětím svobody na jeden rok a pokutou ve výši 45 000 EUR nebo jen jedním z těchto trestů.“

Můžeme si myslet, že sdílet hoaxy je hanebné, a to i když je šiřitel sdílí v dobré víře a zjedná nápravu hned, jakmile se dozví skutečnost. Můžeme si myslet, že útočit na muslimy jako pobírače dávek je hanebné. A můžeme si myslet cokoliv o nelegálnosti nošení nikábů na veřejnosti a o vymáhání francouzských „šátkových“ zákonů. Ale nevidím jediný důvod k tomu, aby takové jednání vedlo k trestnímu řízení a potenciálnímu vězení.

Front national je strana, kterou bych nemohl podporovat ani tváří v tvář zoufalosti ostatních francouzských stran. A charakterizovat muslimy jako pobírače dávek se mi hnusí, nicméně je na tom stopa pravdy – a to nikoliv vinou toho, že jsou muslimové, nýbrž vinou francouzského rigidního trhu práce a francouzského sociálního systému. Pokud se o tomto problému nebude smět debatovat, těžko se vyřeší. Je pravdou, že tento tweet přispěl k veřejné debatě jen velmi málo, ale to není žádný důvod trestat mluvčího.

Jean-Marie Le Pen byl zbaven parlamentní imunity za to, že se nechal v roce 2009 na RTL slyšet: „90 % zpráv [o zločinech] má za původ imigranta nebo osobu s imigrantským původem.“

Pokud vynecháme samozřejmou námitku, že snad každý člověk má nějaký imigrantský původ, není mi jasné, jak může být někdo stíhán za takovou větu. Musí politik ve sdělovacích prostředcích říkat pouze 100% pravdivé věty? Proč potom rovnou nedat projektům typu Demagog.cz rovnou možnost posílat po každém televizním pořadu obsílky?

Le Pena, jeho dceru ani jeho stranu bych nikdy nemohl volit, ale jako ve výše uvedeném případu je důležité, aby i hloupé názory a nepravdivá tvrzení směly na veřejnosti zaznít. A to jak pokud imigranti vážně páchají více zločinů než domácí obyvatelstvo, tak pokud páchají zločinů stejně nebo méně. Pokud se o tom nebude smět mluvit, utvrdí se obyvatelé ve svojí nedůvěře ve veřejnou debatu a ve svém přesvědčení, že imigranti jsou mnohem nebezpečnější, než „nám říkají média“.

Opravdu navíc nerozumím tomu, čemu se pomůže tím, že Jean-Marie Le Pen půjde do vězení nebo bude platit pokutu (potenciálně – pokud ho soud shledá vinným). Neuvěřitelné taktéž je, že vyšetřit jednu větu trvá francouzské prokuratuře osm let, a to ještě ani nejsme u soudu. Jean-Marie Le Pen může sice být ohavný fašista, o kterého bychom si ani boty neotřeli, ale i on má právo na svobodu slova a na rychlý proces. Proces po osmi letech určitě není rychlý, to by snad uznali i největší kritici nechvalně proslulé abolice prezidenta Klause.

Den poté byla do třetice všeho dobrého zbavena imunity i Marine Le Penová, a to za výrok z roku 2015: „Pomoc, poskytování prostředků, asistence – když někdo pomáhá islámskému fundamentalismu, aby se usadil, šířil a získával stoupence, pak je ten člověk tak nějak z morálního hlediska trochu jejich komplicem.“ V kauze jde o to, že starosta Nice údajně účtoval příliš nízké nájemné mešitě, a tím se podle Le Penové stal komplicem džihádistů.

Ze všech tří výše uvedených výroků, je tento zřejmě nejhloupější. Pokud starosta účtuje příliš nízké nájemné komukoliv, má být kritizován za to, že nehospodárně nakládá s majetkem města, ne za to, že je komplicem čehokoliv, co se na tomto majetku děje.

Nicméně – ať jsem třeba kamenován – nerozumím, jak je možné někoho trestně stíhat za výrok, že starosta je morálním komplicem džihádistů.

Takže tady jsme. Ve Francii nesmíte vydávat satirický časopis, mluvit o tom, že zkorumpovaný politik byl odsouzen, sdílet fotomontáže na Twitteru a glosovat bezpečnostní situaci. Nevidím možnost, jak by někdo navzdory těmto faktům mohl tvrdit, že ve Francii existuje svoboda slova.

Že Evropský parlament o těchto třech imunitách hlasoval zrovna pár dní před francouzskými volbami také jistě není náhoda. Čímž paradoxně těmto politikům nejspíše pomohl bezplatnou reklamou na jejich výroky.

A bohužel se obávám, že bude ještě hůř.