V prosinci jste se v Praze taxíkem nesvezli. Vinou cenového stropu

Night taxi
chalabala / Dollar Photo Club

jiném článku tohoto čísla Laissez Faire argumentuje Olivia Nuzziová, proč je Uber v právu, pokud při vyšší poptávce účtuje vyšší ceny, byť je ta poptávka zvýšena kvůli teroristickému útoku. Pražští taxíkáři takovou možnost nemají, ať už je poptávka vysoká z jakéhokoliv důvodu. Na vině je cenový strop, který zavedla ODS pod vedením primátora Pavla Béma. A důsledkem je, že v prosinci jsou v Praze taxíky nedostupné.

Cenový strop 28 Kč/km byl zaveden od 1. ledna 2007 (v době, kdy ODS měla v pražském zastupitelstvu absolutní většinu 42 hlasů z 65) a navyšoval cenový strop 25 Kč/km, který platil od 1. července 2005 (ODS tehdy měla 30 ze 70 zastupitelů a v radě hl. m. Prahy zasedala s ČSSD). V prvním čtvrtletí 2007 činila průměrná mzda v Česku 20 399 Kč, zatímco ve třetím čtvrtletí 2014 (novější data zatím ČSÚ nezveřejnil) činila 25 219 Kč. Průměrná mzda se tedy za uplynulých osm let zvedla přibližně o čtvrtinu, avšak maximální cena stanovená pražskou vyhláškou zůstává stejná.

Jsou situace, kdy pražské taxíky nejezdí za plnou cenu – pokud si objednáváte taxi přes dispečink telefonicky nebo přes aplikaci v telefonu. Ale taxík odchycený na ulici bere vždy za 28 Kč/km, aspoň u největších pražských taxislužeb. (Podle dokumentu pražského magistrátu[1] nejezdil v roce 2006 za cenu 28 Kč/km nikdo. Což pouze dokazuje, že cenový strop je velmi zastaralý.)

V posledních dnech před Vánoci a na Silvestra, kdy je v Praze velké množství turistů a kdy bývá počasí nevlídné, je poptávka po taxislužbách tak velká, že i taxi zavolané přes dispečink bere až za cenu 28 Kč/km. To by všechno bylo krásné, kdyby taxíků byl dostatek. Ale tak tomu není.

Ve dnech, kdy je poptávka vůbec nejvyšší, je prakticky nemožné zavolat si taxi přes dispečink a to i přes navýšenou cenu. Čekací doba se pohybuje v řádu desítek minut, a jak mi sdělil jeden taxíkář, který si nepřál být jmenován: „Proč bych měl přejíždět kus Prahy, když na mě někdo mávne hned a peníze budou stejný?“ Na dispečincích se na Silvestra nahromadily ve frontě až stovky zákazníků, než taxislužby vyhlásily stop-stav.

Jak bylo řečeno na začátku článku, cenový strop se nezměnil osm let, Češi od té doby dost zbohatli. Stejně tak ale zbohatli i Britové, Němci nebo Američané, kteří sem jezdí trávit volný čas. Nemluvě o tom, že zahraniční hosté mají – řečeno ekonomickým žargonem – poptávkovou křivku položenou výrazně výše než Pražané. Řečeno normálním jazykem: jsou výrazně bohatší a mohou si dovolit zaplatit vyšší ceny. Např. v Londýně stojí jedna míle taxíkem 5–9 liber,[2] ve srovnání s čímž vypadá 1,25 libry za míli jízdy v Praze velmi dostupně.

Prostoru pro zvýšení ceny je tedy hodně. Kdyby taxislužby zdražily např. na 60 Kč/km, spousta poptávky by odpadla a lidé by hledali jinou možnost transportu, ale na silnice by vyjeli jiní taxíkáři, kteří za současných cen dali přednost trávení času s rodinou.

Jak víme již ze základního kursu ekonomie (LF září–říjen 2013, Petr Mach: Tržní rovnováha), na běžných trzích, jako je např. pražský trh s taxislužbami, existuje rovnovážná cena, která vyrovná poptávku s nabídkou. Této ceně se říká také cena čistící trh.

Jak to vypadá na graficky, vidíte na grafu:

Graf taxi

Možná si říkáte, proč tedy taxislužby nenajmou na prosinec více řidičů a nevyjdou nárůstu poptávky vstříc nárůstem nabídky? Nárůst poptávky v prosinci je tak velký, že by bylo velmi neefektivní udržovat tak velký vozový park jenom kvůli několika týdnům na konci roku.

Taxislužby by přesto mohly využít aspoň nějaké vozy navíc a lépe naplánovat sdílení jednotlivých vozů mezi několika řidiči a aspoň trochu tak poptávce vyjít vstříc. Tomu ale brání legislativní opatření, kdy vyřízení razítek trvá přes měsíc. Licence se po novele zákona sice získá snadno, řidič ale musí také složit zkoušky z pražského místopisu (v době, kdy i telefon za dva tisíce korun dokáže navigovat podle GPS), na volný termín se čeká několik týdnů až měsíců. Po složení zkoušek z místopisu a obsluhy taxametru se čeká dva týdny na vydání rozhodnutí.

Absolvovat toto byrokratické kolečko se ale kvůli měsíční brigádě nevyplatí, a ani nikdo z těch, kteří už licenci mají, kvůli jednomu měsíci za volantem taxíku neopustí svoje současné zaměstnání.

A proč bychom se zvýšených cen při zvýšené poptávce neměli bát?[3]

Stejně jako jsou fitness centra a hodiny angličtiny dražší po pracovní době, jako jsou lyžařské permanentky dražší v zimě než na jaře nebo jako jsou hotely ve Štrasburku dražší při plenárním zasedání[4], jsou taxíky dražší při špatném počasí nebo na Silvestra.

1) Vyšší ceny přivedou na silnici více řidičů

To vypadá sice jako samozřejmost, ale spousta lidí na to zapomíná. Vyšší odměna mění priority řidičů. Tento bod nemusí být tak významný při nečekaných událostech jako je náhlý výpadek metra nebo teroristický útok (ekonomickým žargonem: nabídka je málo elastická), ale při událostech, na které se lze připravit (nabídka je elastická) jako je špatné počasí nebo Vánoce a Silvestr bude tato ekonomická zákonitost hrát větší roli.

2) Vyšší ceny přimějí lidi využívat taxi efektivněji

Ano, znamená to, že jízdy za vyšší ceny budou využívat spíše bohatí. Ale to není jediný faktor, který ovlivňuje, zda lidé využijí taxík. Někteří lidé před sebou mají sice nepříjemnou, avšak zvládnutelnou cestu domů, např. půlhodinovou procházku nebo cestu městskou hromadnou dopravou. Pro jiné lidi, kteří např. bydlí v částech, kam MHD jezdí pouze sporadicky, může být ale taxi jediná možnost. Lidé s nepříjemnou, avšak schůdnou alternativou se k ní přikloní pouze tehdy, pokud budou muset platit víc. Lidé v tísni naopak rádi zaplatí zvýšenou cenu.

3) Vyšší ceny přerozdělují bohatství od bohatých k chudým

Velká část vyšší ceny zůstane v kapse řidičovi. A je velmi pravděpodobné, že řidič ty peníze potřebuje více než jeho pasažér. To platí zejména u silvestrovského večera. Lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě, asi neobrážejí silvestrovské večírky. A lidé, kteří raději jdou do své práce za volantem taxíku místo novoročních oslav, asi nejsou příliš bohatí. Pokud tedy v liberální budoucnosti budete muset za taxíka na Silvestra zaplatit mnohem více, berte to jako způsob, jak zmenšit majetkovou nerovnost.

4) Nikdo není nucen vyšší ceny platit

Ve světě dnešního cenového stropu máte dvě možnosti: dlouho čekat, nebo se dostat domů jinak než taxíkem. Pokud bude dovoleno navýšit cenu, aby odpovídala poptávce, přibude třetí možnost: připlatit si za to, že se domů dostanete rychleji. Ale pořád to bude jenom možnost, nikdo vás nebude nutit k tomu, abyste ji zvolili. Zvýšením ceny a přivedením více řidičů za volant se naopak čekací doba zkrátí.

5) Vyšší ceny zajistí, že taxi budou k dispozici pro naléhavé případy

Dalším kladem zvýšených cen je záruka, že taxi bude vždy k dispozici pro toho, kdo ho opravdu potřebuje. Existují situace jako např. akutní zdravotní případ, nebo když nestíháte svůj let nebo

když se potřebujete urychleně dostat na schůzku s (budoucím) zaměstnavatelem, kdy i nebohatí lidé zaplatí přirážku za to, že je někdo jistojistě odveze. Ve světě s cenovým stropem můžete mít smůlu a nemusíte se dočkat, ať už je vaše potřeba sebenaléhavější.

Liberálové často mluví o tom, že regulace způsobují neefektivity na trhu. Málokdy je ale zákazníci pocítí takto na svoji kůži. Služby jako Uber, které jsou dosud prakticky neregulované, se snaží zákazníkům vyhovět namísto regulacemi svázaných běžných taxi firem. Lepší by ale bylo zrušit socialistické předpisy.

Maximální ceny se ale přece zavedly kvůli cizincům

Jak bylo ukázáno výše, cizinci z bohatších zemí nemají problém zaplatit několikanásobky pražských sazeb a často se diví, že platí tak malou částku. Pokud ale cizinci „vysoké ceny pro cizince“ platit nechtějí, není to žádný problém v dnešní době mobilních aplikací, které spočítají cenu taxíku za převoz mezi dvěma body. Jenom nesmějí cizinci jet slepě se kterýmkoliv taxíkářem. Je to jako přijít do putyky čtvrté cenové kategorie a divit se, že místo jídla dostanou nepoživatelný blaf.


[1] Příloha č. 1 k TZ – Maximální ceny osobní taxislužby, web Magistrátu hlavního města Prahy, kmenový dokument k této příloze ani údaje o autorovi a datu vydání se nepodařilo nalézt, podle obsahu vydáno někdy kolem června 2006 http://www.praha.eu/public/d5/16/55/495204_62687_Priloha_taxi_1.doc

[2] Transport for London: Taxi fares https://www.tfl.gov.uk/modes/taxis-and-minicabs/taxi-fares

[3] Psáno podle  Timothy B. Lee: 5 reasons everyone should love surge pricing http://www.vox.com/2014/12/31/7475923/case-for-surge-pricing Kráceno a upraveno.

[4] Martin Pánek: Europoslanci chtějí novelizovat zákon poptávky http://martinpanek.blog.idnes.cz/c/432959/Europoslanci-chteji-novelizovat-zakon-poptavky.html

Martin Pánek je šéfredaktorem Laissez Faire a euroSEPTIK.cz. Odborný dohled Šárka Jedličková.