S Unií svobody do nesvobody

Ministr a místopředseda vlády pro lidské zdroje a lidská práva Petr Mareš (US-DEU) se chystá předložit vládě ke schválení Věcný záměr návrhu zákona o rovném zacházení.

Návrh si klade za cíl „komplexně řešit nekompatibilitu českého právního řádu s požadavky EU v oblasti diskriminace“. Zatímco Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, věku, atd., evropské směrnice k tomu přidávají sexuální orientaci. Explicitní neuvedení sexuální orientace jako důvod diskriminace, „roztříštěnost“ a „nedostatečnost“ ochrany před diskriminací v našem právním řádu jsou podle Mareše důvody, proč přijít s novým zákonem.

Návrh by vtělil do českého právního řádu řadu nových prvků, jejichž uplatňování může mít dalekosáhlé důsledky. Návrh předpokládá uplatňování principu presumpce viny: „tvrdí-li [žalující osoba], že byla přímo nebo nepřímo diskriminována, má to soud ve stanovených případech za prokázané, pokud v řízení nevyjde najevo opak.“ Tento zvrácený princip má návrh aplikovat mj. na jednání o pracovním poměru či na pronajímání bytů. V praxi by to mohlo znamenat např. trestání zaměstnavatele nebo pronajímatele bytu, pokud odmítnutý zájemce prohlásí, že byl odmítnut např. protože je Róm nebo homosexuál. Návrh dává diskriminované osobě právo požadovat náhradu nemajetkové újmy v penězích, pokud „byla snížena její sebedůvěra nebo vážnost ve společnosti.“ Nelze pochybovat o tom, že mnoha všelijakým osobám klesne sebedůvěra, když jednání nebude završeno smlouvou.

Při aplikaci zákona by mohla vzniknout řada problémů v důsledku nešťastné kombinace presumpce viny a velmi volně definovaných přečinů. Např. sexuálním obtěžováním se rozumí „takové nežádoucí chování sexuální povahy, které je považováno obtěžovanou osobou za nevítané.“ Návrh na jedné straně zakazuje diskriminaci tržní, na straně druhé explicitně zakládá diskriminaci ze zákona – jako tzv. „pozitivní opatření“: „Pozitivním opatřením se rozumí rozdílné zacházení z důvodu odstranění důsledků diskriminace.“ Návrh dále vymezuje, kdy se diskriminace nepovažuje za diskriminaci (např. diskriminace podle pohlaví v náboženských organizacích nebo rozdílný věk pro muže a ženy při přidělování státního důchodu).

Návrh chce zřídit „Centrum pro rovné zacházení.“ Centrum má mít řadu rozsáhlých pravomocí, mj. právo udělovat pokuty. Centrum má mít 40 zaměstnanců, každoroční náklady 20 mil Kč a jednorázové náklady 10 mil. Kč plus zajištění sídla instituce. Již dnes je nelegální inzerát typu „Přijmu šatnářku“, protože se tím „diskriminují“ mužští zájemci o práci šatnáře. Chystané Centrum pro rovné příležitosti by mělo mít právo takové jednání pokutovat. Budou trestné i inzeráty typu „Hledám ženu do 25 let“?

Návrh je z hlediska zdravého rozumu nepřijatelný. Zákaz „diskriminace“ narušuje princip smluvní volnosti, který je základem svobodné společnosti. Princip presumpce viny je zvrácený koncept, který by nutně vedl, pokud by byl důsledně uplatňován, k rozkladu společnosti. Schválení takového zákona by vneslo nejistotu do právního řádu a mohlo by mít dalekosáhlé důsledky. Jestli toto EU nařizuje, je to jen další důvod odmítnout vstup.