Robert Holman: Ekonomie, 2. přepracované a doplněné vydání

Šedý autobus zastavuje před velkolepou železnou bránou londýnského hřbitova Highgate. Skupina návštěvníků z Čínské Iidové republiky se nedočkavě tlačí ven uctít památku svého mistra. „Vstupné jedna libra prosím“ – zastavuje je žena u brány. Hřbitov je v bezvadném stavu. O Marxův hrob je vzorně pečováno, dvě ženy denně Ieští jeho bustu. Karel Marx, slavný německý filosof a politický ekonom prorokující konec kapitalismu a jeho vystřídání komunismem, muž, který za svého života napsal, že soukromému vlastnictví zvoní hrana, měl po své smrti štěstí. Hřbitov, na kterém odpočívá, je totiž – v soukromém vlastnictví. Vydělává několik desítek tisíc liber zisku ročně. Neviditelná ruka trhu na něm vysbírala i poslední smítka odpadků.

Jiný muž, skotský fiIosof a politický ekonom Adam Smith, leží na hřbitově v Edinburghu. Hřbitov je zanedbán, jeho zdi a některé pomníky připomínají rozvaliny. Na cestičkách se povalují pohozené plechovky a igelitové sáčky. Hrob samotného velkého myslitele je zarostlý rezavým břečťanem. Obhájce kapitalismu a průkopník ekonomického liberalismu, muž, jenž považoval soukromé vlastnictví za základ ekonomické prosperity, nemá po své smrti to štěstí jako Marx. Odpočívá totiž na hřbitově, který je v obecním vlastnictví.

(R.C.Morrais: Tale of Two Tombs, Forbes, 12.11.1990)

 

Tímto příkladem uvádí Robert Holman kapitolu VLASTNICTVÍ učebnice EKONOMIE, která se po dvou letech dočkala druhého vydání. Na tomto namátkou vybraném příkladu lze dokumentovat několik podstatných momentů, které Holmanovu knihu odlišují od jiných učebnic ekonomie.

Za prvé, učebnice obsahuje samostatnou kapitolu o vlastnictví. Ačkoliv jde o klíčový fenomén ekonomie, podobně systematicky se mu jiné učebnice nevěnují. Za druhé, kniha je založena na příkladech (tvoří polovinu obsahu knihy). Čtenář nejprve čte ilustrativní příklady, a poté se dozvídá ekonomické pojmy a poznává zobecňující modely. Za třetí, Holmanovy příklady mají dvojí hodnotu: příkladovou a obsahovou. Čtením Holmanovy učebnice zkrátka spojíte příjemné s užitečným.

Zatímco v prvním vydání se ještě vyskytl v souvislosti s monopolem pojem selhání trhu (1. vyd., str. 347), ve druhém vydání jej autor již přenechal horším učebnicím. V kapitole KONKURENCE přibyla „vězeňská“ ilustrace převzatá z tohoto časopisu (LF 10/2000). Konkurence je podána nikoliv statickým popisem většiny učebnic podle toho, kolik firem působí na trhu, nýbrž jako proces: „Je-li trh otevřený pro vstup nových firem, je to trh konkurenční, i kdyby na něm momentálně byla třeba jen jediná firma. … Hlavním důvodem omezení konkurence je omezení vstupu na trh. Důvody jsou velmi rozmanité, ale téměř vždy za nimi nalézáme dobrý úmysl státních úředníků, kteří věří, že ve své funkci mohou zlepšovat fungování trhů. Věří, že oni vědí nejlépe, kolik má být v jejich městě restaurací, taxíkú nebo supermarketů… Ale… pouze spotřebitelé vědí, kde chtějí co nakupovat a jaké obchody chtějí kde mít.“

Na druhé straně je škoda, že druhé vydání již neobsahuje dodatek o kvantitativní teorii peněz, a tak se čtenář nedozví základní ekonomickou rovnici, slavnou Fisherovu rovnici směny.

Není zde prostor představit knihu podrobněji (pokus představit Holmanovu EKONOMII poprvé najdete v LF 12/1999). Zalistujte si v ní sami v knihkupectví a vsadím se, že se do ní začtete. Holmanova EKONOMIE patří mezi nejúspěšnější učebnice ekonomie na našem trhu, což je příslib pro zdravé myšlení budoucích absolventů. Autorovi i vydavateli přejeme, aby se učebnice těšila dalším úspěchům na domácím trhu a jednou třeba – i v zahraničí.

Holman R., Ekonomie, 2. přepracované a doplněné vydání, Praha, C. H. Beck, 2001, 714 stran