Rasová profilace

Bývalý prezident Clinton se zasazoval o zamezení rasové profilace (racial profiling) a nařídil federálním vyšetřovacím úřadům zahájit v této věci šetření. Al Gore při volební kampani sliboval, že bude-li zvolen, jeho prioritou bude právě ukončení praxe rasové profilace u policie. Guvernér New Jersey Christie Todd Whitman odvolal policejního superintendanta Carla Williamse po té, co tento 35 letý bývalý voják v jednom rozhovoru uvedl, že u příslušníků menšin je větší pravděpodobnost, že obchodují s drogami.

V roce 1996 soudce nejvyššího soudu New Jersey Robert E. Francis neuznal důkazy a zrušil obvinění 19 obžalovaných černochů na základě toho, že „praxe, kdy se vyšetřování zaměřuje na černochy, …odporuje rovné ochraně a pravidlům řádného procesu“.

Co je tedy rasová profilace? Má nějaký smysl? Rasová profilace je obecně řečeno proces, při němž lidé nenákladným pozorováním fyzických charakteristik, jako je např. rasa, nahrazují nákladné zjišťování podrobných vlastností, čímž získávají přibližnou charakteristiku osoby. Jde o předsudek ve smyslu kořene toho slova – usuzujeme předem; jde o praxi rozhodování na základě neúplných informací.

Protože získávání informací není zadarmo a vyžaduje časové a/nebo finanční oběti, budeme volit metody, které získání informací činí ekonomičtější. Před jakýmkoliv rozhodnutím lidé nikdy nemají k dispozici kompletní informace. Např. lidé preferují při nákupech levnější zboží před dražším, nikdy ale nedokážou porovnat všechny ceny. Když si vybíráme partnera, nikdy nezjistíme všechny možné informace. Ve všech těchto a dalších případech považujeme danou sumou informací za „dostatečnou“ a další nesháníme.

Vezměme si následující příklad usuzování dopředu. Představme si člověka, jak vejde do místnosti, kde se proti němu objeví vzrostlý tygr. Lze očekávat, že takový člověk se bude snažit prostor urychleně opustit nebo se jinak zachránit. Taková předpověď sama o sobě je nezajímavá. Zajímavější je vysvětlení takového chování. Je snad rozhodnutí uprchnout založeno na podrobné znalosti tohoto konkrétního tygra? Nebo je spíš takové chování založeno na informacích, které tento člověk má o tygrech obecně, podle toho, co ho o tygrech a jejich návycích naučili rodiče? Rozhodnutí člověka bude pravděpodobně založeno na obecném soudu. Prostě činí předsudek, tygra si jednoduše zařadí podle zažitých vlastností. Sama skutečnost, že jde o tygra je dostatečným důvodem k nějakému jednání.

Pokud by člověk nejednal na základě předsudku neboli nebral v úvahu zažité informace o tygrech, jednal by jinak. Než by se rozhodl k činu, snažil by se o tomto tygrovi zjistit další skutečnosti. Utekl by jen v případě, že by jej tygr začal ohrožovat nebo kdyby na něj začal útočit. Většina lidí by při takovémto setkání s tygrem další informace nevyhledávala. Prostě by si rychle spočítali, že očekávané náklady na získání další informace o tygrovi jsou vyšší než očekávaný prospěch.

Předsudky vůči lidem

To, čemu se říká rasová profilace je usuzování předem. Rasovou profilací je, když policista častěji zastavuje černošské řidiče nebo chodce, žádá je o prokázání totožnosti, klade jim otázky a požaduje prohlídku nákladu. Položme si otázku: Může rasa člověka posloužit jako aproximace jiných charakteristik, které nelze ihned rozeznat? Odpověď je jednoznačně kladná. Rasa člověka umožňuje některá velice spolehlivá zobecnění, protože existuje korelace mezi rasou a mnoha sociálními a fyzickými vlastnostmi. Informace, že daný člověk je černoch, znamená vyšší pravděpodobnost, že trpí rakovinou prostaty, chudokrevností a vysokým tlakem. Rasa také vypovídá s vysokou pravděpodobností o mnoha socioekonomických charakteristikách, jako úspěšnost v testech, výše příjmů, záznam v rejstříku trestů, nebo úspěšnost v basketbalu. Na základě této objektivní reality nelze tvrdit, že rasistou je policista, který přisuzuje vyšší pravděpodobnost páchání trestné činnosti černochům, nebo lékař, který u černochů očekává větší pravděpodobnost rakoviny prostaty a černé pacienty proto prohlíží pečlivěji.

Jesse Jackson jednou řekl, „V této fázi života pro mě není nic bolestnějšího než jít po ulici, slyšet podezřelé kroky, bát se přepadení – pak se ohlédnout, spatřit bělocha a oddechnout si.“ Jesse Jackson předpokládal vztah mezi rasou a kriminalitou. Znamená to, že je rasista?

Ve městech existují jisté oblasti s vyšší kriminalitou, např. Harlem v New Yorku nebo Anacostia ve Washingtonu, v nichž taxikáři bývají napadáni, okrádáni a vražděni. Z obav o bezpečnost, bílí i černí řidiči nezastavují lidem, u nichž mají podezření, že by mohli chtít svézt do těchto oblastí. To je rasová profilace, neznamená to ale nutně rasové preference.

I já jsem jednou zažil rasovou profilaci. Stalo se to, když jsem bydlel v Chevy Chase v Marylandu, což je bohaté předměstí Washingtonu. V rámci sobotního úklidu kolem nově zakoupeného rohového domu, jsem sbíral i odpadky vyhozené z aut. Přitom mi solidně vyhlížející běloch nabídl úklidové práce ve svém domě. Poděkoval jsem mu za nabídku a řekl mu, že budu odpoledne doma pracovat na své disertaci. Muž se pak hluboce omlouval.

Faktem je, že rasa je korelována s dalšími vlastnostmi, včetně zločinností*. To jistě nerozptýlí vztek a ponížení, které může pociťovat zákony ctící černoch, když ho zastavuje policie, když ho bedlivě střeží v obchodě, když marně mává na projíždějící taxíky, nebo když je mu odmítnuta donáška zboží, obává-li se obchodník čtvrti, kde bydlíte. Nicméně chování taxikářů a provozovatelů pizzerií nelze vysvětlovat tím, že by neměli rádi dolary z černých rukou. Spíš se mohou obávat o svůj život. Pravými lotry je ta menšina uvnitř černošské komunity, která přepadává jak černé tak bílé, a která způsobila to, že černoch je synonymum pro zločince.

Nelze zkrátka jednoznačně tvrdit, že policejní rasová profilace znamená rasistické postoje. Rasovou profilaci praktikují jak černí tak bílí policisté. Ukončení rasové profilace by znamenalo ohrožení života více černochů. Černoši páchají více zločinů než bílí a černí jsou častěji obětmi černých násilníků. Kdyby policie ukončila praxi rasové profilace, přestala by chytat zločince a omezila by tudíž ochranu těch černochů, kteří ctí zákony.

* Procenta zadržení černochů za vybrané zločiny v roce 1995: vraždy a úmyslná zabití – 54,5 %; znásilnění – 42,45 %; přepadení – 59,5 %, těžká přepadení – 38,4 %; okradení – 31 %; krádeže aut – 38,3 %, podvody – 34,7 %; drogové zločiny – 36,9 %. Zdroj: Zpráva Crime in United States, 1995, US Government Printing Office, 1995, str. 226.


Walter Williams je profesorem a vedoucím katedry ekonomie na George Mason University ve Virginii, USA. Článek převzat z revue Ideas on Liberty vydávané Foundation for Economic Education.

překlad: Petr Mach