Proletáři všech zemí, spojte se!

Radikální odpůrci „ekonomické globalizace“ se chystají v Praze protestovat proti volnému obchodu, proti chudobě třetího světa, demonstrovat za odpuštění dluhů. Přidají se k nim ekologisté, obhájci „práv“ zvířat, anarchisté a zastánci alternativních způsobů soužití všeho druhu. Chtějí společně také protestovat proti politice Mezinárodního měnového fondu, který omylem považují za kapitalistickou instituci. Ve skutečnosti však k sobě mají levicoví aktivisté a představitelé MMF a Světové banky mnohem blíže, než se na první pohled zdá. Obě skupiny chtějí pomocí přerozdělování měnit svět, svobodné konání občanů se jim nezdá dost dobré.

Mezinárodní měnový fond a Světová banka jsou posuzovány podle toho, zda jejich konkrétní akce způsobily více škody či užitku příjemcům úvěrů. To je ale pouze jedna polovina problému. Tyto nesoukromé instituce samozřejmě hospodaří s penězi vybranými od občanů pod hrozbou násilí. A všechno nasvědčuje tomu, že jejich přerozdělovací moc bude narůstat. Mezinárodní finanční instituce je třeba reformovat, slyšíme ze všech stran. Prý aby mohly účinněji řešit mezinárodní problémy finančních krizí, chudoby nebo dokonce AIDS. Chudí musí mít moc, dodává shodně s levicovými aktivisty viceprezident Světové banky Mats Karlsson.

Levicoví intelektuálové chtějí vést mezi radikálními odpůrci kapitalismu a představiteli MMF a Světové banky dialog. Věří, že odpůrci politiky mezinárodních finančních institucí mají sice někdy horké hlavy, ale že poukazují na reálně existující nespravedlnosti, a že kdyby se do rozhodování těchto institucí vneslo více demokracie, mohly by efektivně problémy chudoby řešit. Václav Havel by více demokracie rád viděl i v rozhodování celé Organizace spojených národů. Jak uvedl v jednom svém projevu: Přál bych si, aby OSN budoucnosti byla stále zřetelněji nástrojem služby všem obyvatelům naší planety… Umím si představit, že jeho plenární shromáždění by se mohlo jednou podobat jakémusi parlamentu světa… Jsem přesvědčen, že stálými členy [rady bezpečnosti] v budoucnosti budou – vyváženěji než dnes –nejlidnatější státy světa… Ideální by bylo, kdyby jednou – nějakou mikroskopickou částkou svého výdělku – mohl na OSN přispívat co nejpřímější cestou každý obyvatel planety.

Komunisté před sto lety říkali: V boji proti mezinárodní buržoazii se musí spojit proletariát všech zemí. Organizátoři pražských protestů dnes hlásají: Proti globalizaci kapitálu postavme globalizaci solidarity. Ilustrovaný encyklopedický slovník ČSAV z roku 1982 říká: Proletářský internacionalismus předpokládá vzájemnou podporu a spolupráci pracujících různých zemí v boji proti mezinárodní buržoazii, uznání úplné rovnoprávnosti všech národů a nesmiřitelnost s jakýmkoli vykořisťováním jednoho národa národem jiným. …Ideje internacionalismu byly poprvé v dějinách ztělesněny v procesu výstavby socialismu v SSSR, kde byla poprvé na socialistickém základě vyřešena národnostní otázka a vytvořen mnohonárodnostní stát rovnoprávných národů.

Jakoby se historie opakovala ve spirále. V boji za lepší zítřky chtějí dnešní sociální inženýři opět přerozdělovat mezinárodně. Jejich národní státy jsou jim už zase malé. Jsme všichni obyvateli jedné planety, její zdroje ale využíváme nerovnoměrně,tvrdí svorně protestující radikálové i jejich spojenci intelektuálové. Jejich ideálem je přitomuniverzální jurisdikce – celosvětová přerozdělovací superdemokracie. Že se nás v České republice přerozdělování MMF netýká, že nejsme ani jeho věřiteli ani dlužníky? Že reforma rozhodování OSN je jen bláznivou vizí snílků? Že demonstranti jsou popletení a vlastně ani nevědí, co chtějí? Možná. Ale Velké změny prorokovali vždy intelektuálové, radikální mládež byla jen jejich nástrojem. A kromě toho, do jiné nadnárodní jurisdikce usilovně vstupujeme.