Problematické dotace pro východní Německo

Ministr německé vlády zodpovědný za ekonomická opatření pro východní spolkové země Manfred Stolpe představil nový plán dotací pro stagnující východoněmecké hospodářství. Stát by v zónách na územích bývalé NDR podle tohoto plánu platil za firmy část mezd, tak aby mzdové náklady těchto firem byly nízké. „To by umožnilo stagnujícímu regionu konkurovat novým členům EU ze střední a východní Evropy,“ uvedl Stolpe [HN 14.4.2004].

Německo může, co ostatním zakazuje

Ti, kteří se domnívali, že státní podpora firmám je v EU zakázaná, mají pravdu jen z části. Dotace jsou v EU opravdu v zásadě zakázané. S jednou výjimkou, a tou je Německo.

Tento stav je stvrzen i v návrhu evropské ústavní smlouvy, která v článku III-56 zakazuje jako neslučitelné s vnitřním trhem EU „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby.“ Povoleny však jsou „podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením.“ („Návrh evropské ústavy s komentáři, CEP, 2003, str. 132)

40 tisíc miliard pro východní Německo

Z berlínského rozpočtu proudí na východ Německa ve formě různých podpor ročně 70 miliard euro, což představuje 2000 miliard korun, neboli 3 státní rozpočty České republiky. Od pádu komunismu dotace východoněmeckým zemím dosáhly 1,3 bilionu euro, neboli téměř 40 bilionů korun [Deutche Welle online 6.4.2004].

Kromě toho z fondů EU dostává východní Německo navíc ročně na 5 miliard euro (150 miliard korun) a do roku 2006 je dojednáno pokračování těchto plateb v celkové výši 15 miliard euro [Deutche Welle online 2.3.2004]. To představuje 1000 euro na hlavu ročně. Naproti tomu ČR má dostat z EU na strukturálních dotacích do roku 2006 maximálně pouhou 1 miliardu euro, což představuje necelých 100 euro na osobu, tedy desetkrát méně než východní Německo.

České dotace pro východní Německo

Na evropských dotacích pro východní Němce se počínaje dnem vstupu do EU bude – jakožto čistý plátce – podílet i Česká republika.

Naše vláda tvrdí, že Česká republika bude po odečtení plateb do EU čistým příjemcem evropských dotací, a to ve výši přibližně 25 euro na osobu ročně do roku 2006. Tato propagandistická kalkulace ovšem nezahrnuje cla, která čeští občané budou od 1. května v cenách zboží platit přímo do Bruselu, a naše povinné vklady do Evropské investiční banky a Evropské centrální banky. Po jejich započtení je zjevné, že od počátku našeho členství budeme v EU čistými dopláceči. Kromě toho, zatímco naše platba do EU je stanovena pevně, dotace EU budou menší nebo rovny dojednanému objemu, a sotva budou Bruselem přiděleny všechny.

Vzhledem k tomu, že celkově bude Česká republika v EU od počátku čistým plátcem, a vzhledem k tomu, že východní Německo je čistým příjemcem, budou od 1. května čeští daňoví poplatníci subvencovat konkurenční firmy v Německu.

Neférová konkurence

Zákaz státních podpor je správný. Zabraňuje neférové konkurenci, zabraňuje tomu, aby na trhu přežívaly vybrané státem dotované firmy na úkor firem perspektivních. V rámci vnitřního trhu EU představuje zákaz státních podpor nezbytnou podmínku odstranění cel, která jinak ve světovém hospodářství mohou představovat ochranu suverénních států proti dovozu dotovaných produktů ze zahraničí.

K čemu ale tento všeobecný zákaz je, když neplatí pro největší evropskou ekonomiku, a našeho souseda – Německo? Jak budou naše firmy moci konkurovat na evropském trhu, když německé firmy budou štědře dotovány?

Z liberálního pohledu by nám příliv subvencovaného zboží na náš trh nemusel vadit. Tato dotační politika sice může krátkodobě poškodit některé naše výrobce, především ale dlouhodobě dusí německé daňové poplatníky ničí německé hospodářství.

Politováníhodné ovšem je, že od května se skrze evropský rozpočet na dotacích pro německé firmy budeme podílet i my. Češi budou platit daně do EU na to, aby byli zvýhodněni konkurenti českých firem. Takový je výsledek jednání o vstupu České republiky do Evropské unie.