„Pozitivní“ diskriminace na amerických školách

Autor Jan Švejnar
Datum 17.01.2002

Středoškolák hlásící se na školu v Ann Arbor prochází přijímacím řízením, kde maximální možný počet bodů je 150. Průměrná hranice pro přijetí je 100 bodů. Za splnění extrémně obtížné zkoušky SAT na nejvyšší úroveň dostane student 12 bodů, za svou příslušnost k minoritě afroameričanů, hispánců či indiánů dostane bodů 20. (Tomáš Klvaňa: „Američané zvažují výhody menšin“ – HN, 17. 1. 2002) A co na to český profesor na Michiganské univerzitě Jan Švejnar? „Systém je zaměřen tak, aby mezi studenty byla maximální rozmanitost. Ti se pak mohou mnohému naučit od sebe navzájem.“

Ekonom, kterému je některými českými médii stále přiřazováno přízvisko „liberál“, těmito slovy obhajoval systém rasových kvót na amerických univerzitách. Zapadl tak do dlouhé řady těch, kteří před rovností a spravedlností dávají přednost pochybnému multikulturalismu a před spravedlností rasové rozmanitosti. Možná brzy bude tento ekonom a expert na komunitaristické modely zaměstnanecké správy firem chtít, aby se těmito pravidly začaly řídit i soukromé firmy, když to je celospolečensky tak prospěšné: místo výkonu upřednostňovat v managementu rasovou rozmanitost, pracovníky neodměňovat s ohledem na výsledky práce, ale na barvu jejich pleti etc. Zvláštní cesta k rovnosti ve společnosti.