Poslanci budou hlasovat o zavedení nové daně

Za relativního nezájmu médií propustila Poslanecká sněmovna do druhého čtení návrh zákona o zatížení neživotního pojištění tříprocentní daní, která by měla sloužit k nákupu, údržbě a provozu hasičské techniky. Daň by měly odvádět pojišovny a vypočítávat ji z objemu předepsaného pojistného u živelního pojištění majetku, povinného ručení a havarijního pojištění vozidel. Daň, jejíž výnos navrhovatelé odhadují na 1 miliardu korun, se má odvádět na účet ministerstva vnitra, které ji má přidělovat hasičským sborům.

Další do řady skrytých daní?

Je to již poněkolikáté, kdy se obchází zákon o soustavě daní a plíživě se zvyšuje daňové zatížení občanů. Navrhovatelé novely tuto daň nenazývají daň, ale “příspěvek na zábranu škod”. V minulém roce za podobného nezájmu médií prošlo zdanění některých výrobků a služeb pod názvem “odměna v souvislosti s užitím díla” v rámci autorského zákona. Daňové zatížení se takto zvyšuje skrytě, aniž by se zvýšení projevilo ve statistikách o daňovém zatížení a aniž by existovala veřejná kontrola nad těmito ze zákona vymáhanými prostředky. Pro občany se jedná navíc o zdanění nepřímé a neviditelné, přispívající k iluzi, že daňové zatížení je u nás nízké. Proč vládní poslanci, kteří chtějí vylepšit technické zázemí hasičských sborů, nenavrhují zvýšení daně z nemovitosti nebo daně z příjmu nebo proč nenavrhují snížení méně důležitých veřejných výdajů a úsporu použít ve prospěch hasičů? Protože takovému návrhu by veřejnost věnovala mnohem větší pozornost. Daň nazývaná daní by vyvolala oprávněnou diskusi. Daň, jež se nenazývá daň a jejímiž plátci jsou pojišovny, se tváří, že není daní a že ji neplatí občané. Bez ohledu na název takové povinné platby však platí, že by její zavedení mělo důsledky charakteristické pro daň: Dopad na poplatníky v podobě zdražení služby a snížení čistého příjmu, dopad na pojistný trh v podobě změny poptávky, zvýšení nespravedlnosti a morálního hazardu. Daň, jejíž sazba je 3 % a jejíž základnou je předepsané pojistné, se promítá do výše pojistného a dopadá na pojištěné osoby. Poptávka po pojištění klesá s růstem pojistného, tak jako každá poptávka klesá s růstem ceny. Jestliže je proti živelním pohromám pojištěno 45 % domácností a jestliže havarijní pojištění platí 18 % majitelů vozidel, po přijetí novely by to bylo ještě méně. Navrhovaná daň by vedla by k tomu, že by se ještě větší část občanů než dnes spoléhala na služby hasičů zaplacené menšinou pojištěných.

Existence hasičských sborů snižuje zisk pojišoven

Proč navrhovatelé chtějí tuto daň uvalit zrovna na pojišovny a nikoliv na jiné instituce? Podle ministra Grosse, který návrh ve sněmovně hájil, mají pojišovny díky existenci hasičů vyšší zisk, protože díky včasnému zásahu hasičů musí pojišovny hradit menší škody. Ekonomicky je to samozřejmě nesmysl – v případě, že by neexistovali hasiči a pojišovna musela hradit vyšší plnění, bylo by o to vyšší i pojistné. Jestli nějaká souvislost mezi ziskem pojišoven a existencí hasičů existuje, tak negativní: Neexistencehasičů by zvětšila pojistný trh a pojišovny jako celek by mohly dosahovat vyššího zisku. Ekonomicky racionálnější by proto bylo uvalit tuto daň na jakýkoliv jiný produkt a tím se vyhnout distorzím a morálnímu hazardu. Poslanci navrhují, aby tato platba byla odečitatelná od základu daně z příjmu právnických osob podobně jako např. příspěvek na sociální zabezpečení zaměstnanců. Jednalo by se tak o další zaplevelení zákona o dani z příjmu, vedlo by to ke snížení výnosu daně z příjmu pro státní rozpočet a prohloubení deficitu.

Řešení demokratické a tržní

V parlamentu patrně existuje konsensus o tom, že hasičské sbory si veřejné peníze zaslouží. Stejný konsensus ale existuje i ohledně dalších veřejných statků, a proto by bylo férové o prostředcích na hasičské sbory jednat v rámci návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhů rozpočtů obcí a krajů, v konkurenci s dalšími návrhy. Tvrdím, že než aby se úředníkům dávala volnost v přidělování prostředků, je lepší, aby se o veřejných penězích rozhodovalo v transparentních rozpočtových procesech. Všechny zastánce daňového financování hasičů je však třeba upozornit, že k financování hasičů dlouho nebylo a ani není nutné používat státní donucení a daně. Je představitelné, že by existovali pouze dobrovolní hasiči, kteří pracují zadarmo a techniku zajišují z dobrovolných sbírek, a komerční hasiči placení těmi, kteří mají zájem na ochraně svého majetku. Podobně jako existují hasiči placení soukromými vlastníky továren, mohou jistě existovat i hasiči placení např. soukromými vlastníky dálnic, jimž jde o hladký provoz a získání maximálního počtu klientů.


Petr Mach je vydavatelem Laissez Faire. Pracuje v Centru pro ekonomiku a politiku a je doktorandem Vysoké školy ekonomické v Praze.