Pivovarská listina hanby

Za komunismu vařil pivo jen jeden subjekt – stát. Centrální plánovač rozhodoval o tom, který státní pivovar dostane dotace na investice a který ne. Ceny piva byly centrálně stanovené. Důsledkem bylo, že dobrých piv byl na trhu nedostatek.

Konkurence, privatizace a otevření trhu po roce 1989 přineslo změnu. Pivovary si začaly konkurovat cenou i kvalitou, spotřebitelé se stali pány a začali svojí poptávkou rozhodovat o tom, který pivovar bude prosperovat více a který méně. Dnes na trhu působí 74 pivovarů různé velikosti.

Šestnáct let po pádu komunismu ale nastal zlom. V minulém roce deset ze 74 pivovarů zjistilo, že nad konkurencí lze vyzrát skrze státní úředníky – na úkor konkurenčních pivovarů a všech ostatních deseti milionů daňových poplatníků.

Místo zasloužených peněz – získaných v dobrovolném kontraktu od přísných spotřebitelů, kteří kdykoliv mohou přejít ke konkurenční značce – se deset pivovarů rozhodlo podnikat za peníze, které stát sebral daňovým poplatníkům a úspěšně si požádali o dotaci.

Vstup do Evropské unie znamenal začátek obskurního dotačního programu nazvaného „Operační program průmysl a podnikání“, který je částečně plněn penězi ze státního rozpočtu a částečně penězi z Evropské unie (které jsme tam nejprve poslali ze státního rozpočtu) – tedy tak jako tak penězi českých daňových poplatníků.

Pivovarnická Listina hanby

Příjemce státní podpory Druh podpory Výše podpory
Pivovary Staropramen, a.s.*
Plzeňský Prazdroj
Pivovary Staropramen, a.s.
Pivovar Černá Hora, a.s.
Pivovar Svijany, a.s.
Městský pivovar Platan, s.r.o.
Pivovar Pernštejn a.s.
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s.
Žatecký pivovar spol. s r.o.
Budějovický měšťanský pivovar, a.s.
Pivovar Nová Paka a.s.
Pivovar Novosad & Syn Harrachov, s.r.o.
sleva na dani a dotace
sleva na dani
dotace
dotace
dotace
dotace
dotace
dotace
dotace
dotace
dotace
dotace
817 000 000
688 680 000
20 000 000
11 155 000
4 050 000
3 180 000
2 106 000
1 536 000
1 000 000
993 000
161 000
105 000
CELKEM   1 549 966 000

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, * Profit

Byla tím zahájena na českém pivovarnickém trhu perverzní konkurence, kdy se již nesoutěží jen o přízeň spotřebitele, ale též o přízeň úředníka. Vrcholem této zvrácené konkurence bylo udělení slevy na dani ve výši 688,7 milionu pivovaru Plzeňský Prazdroj společnosti SabMiller, který ovládá podstatnou část trhu s pivem – tentokrát v rámci programu tzv. investičních pobídek.

Výše popsané pokřivení trhu se netýká pouze pivovarů ale prakticky všech průmyslových oborů. Celkem stát na dotacích z programu „Průmysl a Podnikání“ rozdal přes 7 miliard korun a investiční pobídky udělil v celkové výši přes 160 miliard korun.

Je jasné, že kdyby se tyto a podobné dotační a úlevové programy zrušily, mohly by se podstatně snížit daně – ať již sazby DPH nebo daní z příjmu. Ušetřilo by se nejen na dotacích, ale i na obrovské přerozdělovací byrokracii.

Problémem ovšem je, že část dotací z „Operačního programu Průmysl a podnikání“ pochází z evropských strukturálních fondů. Tyto dotace sice pomáhají těm pár firmám, které je získají, ale škodí všem ostatním a ekonomice jako celku. Navíc, než tyto peníze z EU přijdou, musíme je tam nejprve poslat ve formě členského příspěvku. Takže vláda je tak trochu v pasti – sama by možná nechtěla ekonomicky škodlivé a nespravedlivé dotace vyplácet, na druhé straně nechce, aby Česká republika o evropské dotace přišla.

Zacyklili jsme se ve změti úlev, dotací a výjimek, část z nich má domácí původ, část je vynucená Bruselem. Stát ulevuje miliardy na daních a miliardy rozdává na dotacích. Ničí tak trh, kde už nevítězí ten, kdo nabízí lepší zboží a služby, ale ten, kdo si vydobude výjimky a dotace na státních úřednících, kterých s každou úlevou a každým novým dotačním programem přibývá. Ve výsledku se snižuje konkurence, zhoršuje kvalita a my to platíme ve vysokých daních.

Jak lze vrátit věcem přirozený řád? Je nutné zrušit „Operační program průmysl a podnkání“ a systém investičních pobídek. Trend je ale spíš opačný. Na léta 2007–13 (sedmileté plánovací období Evropské unie) byl evropský „Operační program Průmysl a podnikání“ nahrazen prakticky totožným „Operačním programem Podnikání a inovace“. Z něj by měl stát rozdat celkem 101 miliard korun, z toho z českého rozpočtu má jít přes 15 miliard, zbytek samozřejmě zaplatíme také my, skrze bruselský rozpočet. Minimálně do roku 2013 tedy nelze čekat žádnou změnu, ať již naše vláda bude jakákoliv. Je pravděpodobné, že následně schválí EU podobný program pro léta 2014–2021…


Autor je výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku