O volnějším zdravotnictví

Zdravotnictví v evropských zemích je silně svázáno předpisy, jejichž deklarovaným účelem je ochrana klientů před poškozením zdraví, jejich skutečným účelem však je ochrana ekonomických zájmů určitých skupin. Nejzjevnější je to u lékárníků, kteří se mocně brání představě, že si své léky budeme obstarávat bez toho, že by nám je přes táru podávali zrovna oni. Vyhrazení většiny léků na předpis je zase motivováno zájmy lékařů, čímž jsou lidé odsunuti do postavení značné závislosti na lékařích.

Údajně jsou tato omezení na ochranu pacientů – aby náhodou bez lékařského předpisu neužívali léky po hrstech. Existují však země, kde tato omezení neplatí. Pak by nám ovšem stát měl raději cestování do takových zemí zakázat, jestliže mu jde o naše zdraví!

Jednou z takových zemí je Thajsko, kde mne na ostrově Tao postihla nejasná a mírně se zhoršující potíž s uchem. Z Evropy zvyklý na rozsáhlou byrokracii ve zdravotnictví jsem o návštěvě lékaře moc neuvažoval, protože ucho nebolelo a stále bylo možno doufat v příznivý obrat. Nicméně cestou na nákup ovoce jsem nemohl přehlédnout ordinaci zvanou Chalok Clinic, neboť ta na sebe upozorňovala velkým světelným panelem a rozsah služeb včetně ošetřování uší, uváděla velkými nápisy ve výloze. Prosklené dveře byly otevřené, a tak si mne ordinace získala jako potenciálního klienta.

Uvnitř byla místnost s jednoduchým pultíkem k vyřizování plateb a regály s léky. Z této místnosti se šlo do vlastní ošetřovny, kde byl právě mladou ženou, majitelkou ordinace, ošetřován turista s ranou na hlavě. Muž za zákrok zaplatil a pak navrhl své partnerce, která na něj čekala, aby zakoupila hormonální antikoncepci, která se v regálu s léky rovněž nacházela. K nabídnutému preparátu byla žena poučena o jeho užívání.

Dalším pacientem přede mnou byl mladý turista se zarudlým okem. Poté, co svou potíž popsal, mu byl nabídnut lék a bylo mu vysvětleno, jak postupovat v případě, že se oko do pár dnů nezlepší. Mladík lék zakoupil a odešel. Ze složení léku jsem – jakožto sám lékárník – poznal, že na danou potíž nebylo možno zvolit lepší přípravek a že podané poučení bylo naprosto odpovídající.

Poté jsem přišel na řadu já. Popsal jsem svou potíž, odpověděl na pár doplňujících dotazů, byly na mne provedeny diagnostické hmaty popisované v euroamerické lékařské literatuře a pak jsem byl prohlédnut pomocí moderního otorhinolaryngologického kukátka. Nakonec mi bylo srozumitelně vysvětleno, v čem potíž spočívá – zjištění to bylo příznivé, psychická úleva značná. Jakkoli jsem se domáhal toho, že zaplatím, byl jsem odmítnut s tím, že šlo o zanedbatelnou službu.

Z rozhovoru s majitelkou ordinace jsem se pak dověděl, že má kvalifikaci zdravotní sestry a povolení lékařské komory k provozování praxe. Z ničeho nebylo možno mít dojem, že by se majitelka ordinace/lékárny snažila klientům prodat zbytečná či zbytečně drahá léčiva, a to ani v případě západních turistů. Při prohlídce regálů s léky jsem s jedinou výjimkou nenašel neúčinný lék, onou výjimkou byl lék na vykašlávání, který je za drahé peníze u nás předepisován „bezplatně“ a hojně. Účinná léčiva tam byla zejména ve svých levnějších, tzv. generických, variantách.

To by u nás nešlo

Kdyby se taková ordinace nacházela u nás, porušovala by hned několik nařízení. Žena, která zakoupila hormonální antikoncepci, nebyla řádně gynekologicky vyšetřena. Žena ale byla dospělá a věděla, co podstupuje! Zelený nápis s odborností ve výloze a světelná tabule by překračovaly komorou povolené rozměry. Já ale díky nim našel potřebnou pomoc! Prodej léků bez předpisu, k tomu nelékárníkem – další zločin. Zdravotní sestra stanovující diagnózu a navrhující léčbu – nedovolené podnikání, ohrožení zdraví či žaloba ze strany lékařské komory. A sešití rány pacientovi s rozbitou hlavou nelékařem, taková nezákonnost se u nás nedopustí, ať je to pro pacienty nevýhodné jak chce!

Jako Evropan jsem byl překvapen množstvím takových klinik na malém ostrově. Ve skutečnosti jich tam bylo tolik, kolik jednotliví zdravotníci považovali za rozumné tváří v tvář poptávce, tedy optimální množství. Míra regulací je v thajském zdravotnictví zatím poměrně nízká. Sortiment nabízených léků byl na tak vysoké úrovni a zároveň v ekonomicky přijatelných variantách nepochybně i díky konkurenci. To samé platí pro vysokou úroveň ošetřující a diagnostikující zdravotní sestry. Konkurence je posilována snadným vstupem do oboru, a to jak pokud jde o požadované formální vzdělání, tak pokud jde o technické vybavení ordinace. Neschopnou, natož neurvalou zdravotní sestru by konkurence snadno vytlačila. Přitom nebylo vůbec možno pozorovat žádné známky snahy vydřít z klientů co nejvíce peněz, jednání zdravotní sestry bylo, jak jsem měl možnost pozorovat v několika případech, řízeno především medicínskými hledisky.

Přínos konkurenčního a dostupného zdravotnictví pro nemocné je úplně zjevný. Však s návštěvou ordinací neváhali ani turisté z evropských zemí, kde se reguluje snad úplně všechno.


Autor je lékárník