Nigel Farage na plénu Evropského parlamentu

European Union

Euroskepticismus je neodmyslitelně spjatý s projevy Nigela Farage na plénu Evropského parlamentu. Za ta léta, co zasedá v této instituci, jich učinil několik desítek. Vybíráme dva: Jeho historicky první projev, v britském politickém žargonu „maiden speech“, z roku 1999 a jeho projev k polskému premiérovi při příležitosti polského předsednictví v EU. Tento bývalý premiér, Donald Tusk, je dnes předsedou Evropské rady, tzv. prezidentem Evropy.

Nigel Farage: Maiden speech (1999)

Pane předsedo, dovolte mi říct hned zkraje, že UKIP, moje strana, jejíž členové byli tak často zavrhováni coby malí Angličánkové, absolutně odsuzuje ty výbuchy nacionalismu v Británii i Francii kvůli této záležitosti s hovězím. Nicméně si myslím, že je to ironické, že instituce EU, které v roce 1996 zavedly zákaz vývozu britského hovězího a které existují, aby podpořily jednotu a spolupráci evropských států, svými původními kroky vytvořily politickou situaci, která přímo vedla k této disharmonii.

Moje strana, která má jasný volební program – vystoupení Británie z EU –, poznamenává, že kdyby se do toho v roce 1996 Komise nezačala plést, jednotlivé státy by si mohly rozhodnout, zda nakoupí nebo nenakoupí britské hovězí. Tehdy bylo mnoho zemí, obzvlášť Jižní Afrika a Botswana, které chtěly dále nakupovat britskou produkci. Bez tohoto zákazu EU mohla Británie využít alternativní trhy a tato krize by vůbec nenastala.

Teď tu máme klasickou ukázku toho, že členství v EU je špatné pro britské podniky, potvrzuje to moje přesvědčení, že je načase, aby moje vlastní země pochopila, že našim zájmům nejlépe poslouží, pokud nebudeme členy tohoto klubu. Většina lidí v Británii si myslela, že jsme vstupovali do zóny volného obchodu.

Ale tato krize ukazuje, že EU je všechno, jenom ne zóna volného obchodu. Zatímco Velká Británie plní evropské právo do posledního písmene, ostatní státy se nějakou tou nepříjemnou směrnicí nenechají trápit. Rovné podmínky jsou asi tak rovné jako paluby Titanicu poté, co se srazil s tím ledovcem.

Takže, přestože přeju panu komisaři štěstí v jeho úsilí, obávám se, že ať udělá cokoliv, nebude to stačit. Budu naléhat na svoji vládu, aby opustila tento klub a aby se znovu připojila ke skutečnému obchodujícímu světu. Děkuji.

Nigel Farage vs. Donald Tusk (2011)

Pan Tusk říká, že nevíme, jaké máme štěstí. V době, kdy se rozdíl mezi obyčejnými voliči a třídou evropských politiků den ode dne zvětšuje, se Vás musím zeptat, poté, co jsem Vás dnes ráno poslouchal: Na které planetě to sakra jste?! Tohle předstírání, že všechno funguje neuvěřitelně dobře…

EU je po uši v hluboké strukturální krizi. Řecko, Portugalsko a Irsko nemohou uvnitř eura přežít. Dánové roztrhali Schengenskou dohodu, a dobře pro ně, protože absolutní volný pohyb občanů je naprosto nezodpovědná věc, kterou jste udělali. Veřejné mínění říká, že zatímco chtějí evropskou spolupráci – ano, s tím já samozřejmě souhlasím – tak to, co nechtějí, je tato Evropa řízená nevolenými byrokraty, jako je pan Barroso.

V nedávném komentáři jste řekl, že EU je fantastická. Podporujete zničení národní demokracie. Ale nejvíce jste mě znepokojil, když jste mluvil o Řecku, protože v reakci na jeho nedávné zotročení jste řekl: „My jsme žili po mnoho let jako nesuverénní země pod sovětskou okupací. Pro nás není evropská integrace hrozbou pro naši suverenitu, protože před nepříliš dlouhou dobou jsme zažili skutečnou hrozbu pro svou suverenitu.“

Co že to říkáte? Že tohle není až tak špatné jako Sovětský svaz? To Vašim lidem opravdu stačí? A dnes jste popsal problémy Řecka jako triviální. Omlouvám se, ale v řeckých ulicích jsou stovky tisíc lidí bojujících za to, aby získaly zpět svoji demokracii. Je neuvěřitelné, že Vy i náš předseda, pan Buzek, dokážete mluvit o hnutí Solidarita, dokážete mluvit o Polsku, jak získalo zpět svou demokracii před 20 lety.

Ale najednou jste tu, vzdáváte se demokracie a suverenity Polska ve prospěch zkrachovalé Evropské unie. Všichni do budoucna chceme sdílenou evropskou spolupráci, ale tohle zcela určitě není ten model.

Europoslanec Robert Goebbels se přihlásil s dotazem:

Pan Farage je trochu jako kohout bez dvorku, víte, sedí na hromadě hnoje a dělá kykyryký. Ale kromě té kritiky, co nějaké návrhy? Neslyšel jsem jediný konstruktivní návrh, jak bychom mohli Evropu změnit, víte, jaké nápady máte pro budoucnost tohoto kontinentu, pane Faragi?

Odpověď Nigela Farage:

Po roce 1945 tu byly připraveny některé velmi rozumné nápady, a to Rada Evropy. Mějme Evropu, kde spolu budeme jednat, kde budeme mít dohodu o volném obchodu, kde se dohodneme na minimálních pracovních nebo environmentálních standardech. Můžeme dělat všechny tyto věci bez Evropské komise, bez Evropského parlamentu a bez Evropského soudního dvora. Udělali jsme to tak v bezpečnostních otázkách s NATO.

Ano, to bude znamenat, že přijdete o práci, pane Barroso. Ale, kromě toho, proč nemůžeme dělat věci jako vyspělé demokracie? Ano, vás bych taky propustil, pane Schulzi. – Všechny bych vás vyhodil!

Můžeme to tak dělat a to je pozitivní cesta vpřed. Tím, že jsme lidem vzali možnost, aby si vládli sami, a přenesli jsme tu pravomoc na Evropskou komisi, jsme si to namířili do Evropy rebelií a násilí. Dejme se na demokratickou cestu.


Přeložil Martin Pánek.