Nejbližší svobodnou ekonomiku najdeme ve Švýcarsku

somartin / Dollar Photo Club

Nadace Heritage Foundation společně s periodikem The Wall Street Journal zveřejnila na začátku roku aktualizovanou podobu žebříčku ekonomické svobody. Jde o nejkomplexnější klasifikaci s největším počtem hodnocených zemí, která se zabývá tématem ekonomické svobody, jež úzce souvisí s hospodářskou prosperitou. V roce 2014 se veřejnost seznamuje již s jubilejním dvacátým vydáním žebříčku a po dvacáté v něm patří prvenství Hongkongu, poslední dvě příčky naopak Kubě a Severní Koreji. Mezi nejpodstatnější informace, které můžeme z letošní klasifikace vyčíst, patří i pokračující propad Spojených států, jež opustily první desítku, a historicky nejúspěšnější umístění České republiky.

Žebříček ekonomické svobody hodnotí, jak si jednotlivé země stojí ve svobodě podnikání, svobodě obchodu, fiskální svobodě, výdajích státní správy, monetární svobodě, svobodě investování, svobodě finančního trhu, ochraně majetku, flexibilitě trhu práce a ochraně majetku. V každé kategorii jsou země hodnoceny na bodové škále 0 až 100. Každá z hodnocených zemí je pak zařazena do jedné z pěti kategorií – mezi svobodné, převážně svobodné, přiměřeně svobodné, převážně nesvobodné nebo utlačované.

V těchto kritériích i letos nejlépe obstál Hongkong, který na medailových příčkách doplnily Singapur a Austrálie. Nejúspěšnějším evropským zástupcem je Švýcarsko na čtvrtém místě. Počet zemí, jež jsou hodnoceny jako svobodné, se z loňských pěti rozšířil na šest. Kromě již jmenovaných států považuje Heritage Foundation za svobodnou ekonomiku i Nový Zéland a nově Kanadu. Můžeme jen spekulovat, zda by se mezi ně případně dalo zařadit i Lichtenštejnsko. To totiž pravidelně v celkovém vyhodnocení chybí s odkazem na chybějící data (autoři je letos nedokázali zajistit dále k Afghánistánu, Iráku, Kosovu, Libyi, Sýrii, Súdánu a Somálsku). Přesto bylo Lichtenštejnsko hodnoceno alespoň ve třech kategoriích – svobodě obchodu, svobodě finančního trhu a svobodě investování, a ve všech patřilo k zemím s vysokým bodovým hodnocením.

Pořadí v první desítce žebříčku ekonomické svobody pro rok 2014:

  1. Hongkong 90,1 bodu
  2. Singapur 89,4
  3. Austrálie 82,0
  4. Švýcarsko 81,6
  5. Nový Zéland 81,2
  6. Kanada 80,2
  7. Chile 78,7
  8. Mauritius 76,5
  9. Irsko 76,2
  10. Dánsko 76,1

USA nově mimo „top ten“

Z nejúspěšnější desítky vypadly Spojené státy americké. Letos se umístily na dvanáctém místě. Jaký kurz v zemi nastolil současný president, dobře dokládá fakt, že v roce 2009, kdy se Barack Obama ujal své funkce, byly USA na šestém místě. Regulace ekonomiky, podporovaná nejen Obamou, ale i oběma hlavními politickými silami (demokraty a do značné míry i republikány), je hlavní příčinou toho, že USA jsou jedinou zemí v žebříčku, která si ve všech posledních sedmi ročnících klasifikace pohoršila. Dodejme ovšem, že míra ekonomické svobody se může v jednotlivých státech USA lišit. Státy mají nejen část vlastní legislativy, která zasahuje do obchodu a podnikání, ale především mezi nimi funguje i daňová konkurence. Podle Mercatus Centra při Univerzitě George Masona a jeho žebříčku ekonomické i osobní svobody pro všech 50 států USA (nejaktuálnější verze popisuje stav z roku 2011) jsou v ekonomických oblastech nejsvobodnějšími státy Jižní a Severní Dakota. Nejnižší míry ekonomické svobody se pak dostává občanům státu New York.

Hvězdou Evropské unie je Irsko

Evropská unie má v roce 2014 v žebříčku ekonomické svobody hned dvojí zastoupení v první desítce. Nejvýše se umístilo deváté Irsko, o němž se v poslední době hodně mluví jako o zemi, která se dokázala rychle vyrovnat s následky finanční krize. O tom, že v Irsku se věci hýbou správným směrem, svědčí i fakt, že časopis Forbes umístil tuto zemi do čela žebříčku 25 nejvhodnějších států pro byznys.

Do desítky od Heritage Foundation se ze zemí Evropské unie vešlo i Dánsko, které si vede skvěle v téměř všech hodnocených oblastech, ale vysloužilo si kritiku za výši daní a vládní výdaje. Asi nikoho nepřekvapí, že podobně jsou na tom i další skandinávské země. Dánsko však má oproti nim výhodu především ve flexibilnějším pracovním trhu. Dánsko má navíc sjednanou výjimku ze zavedení eura a je tak chráněno aspoň před některými bruselskými regulacemi.

Pakliže Irsko a Dánsko patří k premiantům EU, nezáviděníhodná role černé ovce připadá stejně jako vloni Řecku. To se ocitlo na 119. příčce mezi převážně nesvobodnými zeměmi. Ještě hůře je na tom Ukrajina, o jejímž budoucím možném přidružení k EU se koncem loňského roku hojně mluvilo. Ukrajina je až 155., tedy nejhůře umístěná evropská země (mimochodem je tedy za Ruskem i Běloruskem). Jako jediný zástupce kontinentu se ocitla v kategorii utlačovaných zemí.

Historický úspěch České republiky

Česká republika se umístila jako převážně svobodná ekonomika na 26. místě (se ziskem 72,2 bodu), což je dosud její nejlepší umístění. Ze zemí bývalého východního bloku Česko předstihlo jen Estonsko a Litva. Jako nejsilnější stránku u ČR vidí Heritage Foundation svobodu obchodu (příznivé podmínky pro vývoz a dovoz zboží) a pružný pracovní trh. Bolavým místem naopak analytici shledávají korupční prostředí a vládní výdaje. Není bez zajímavosti, že sousední Slovensko obsadilo 57. místo, přestože ještě v roce 2008 si vedlo v žebříčku lépe než Česko.

Jakkoliv nás může těšit, že ve srovnání s jinými zeměmi žijeme v relativně slušných podmínkách, musíme brát český úspěch s rezervou, pokud nechceme zavírat oči před zásahy státu, jež ekonomické aktivitě jednotlivců ani firem nikterak neprospívají. Je co zlepšovat a v mnohém se v Česku mění věci spíše k horšímu. Pamatujeme jistě vlády, které se ve svých výdajích více krotily, časy, kdy stát nelikvidoval celá podnikatelská odvětví (tak jako dnes likérky či growshopy) nebo doby, kdy šlo za slušnou cenu (nezatíženou daní či clem) pořídit drobnou elektroniku z Číny či USA. Polepšení ČR není pouze relativní, z loňska vzrostl i absolutní počet bodů v žebříčku.

Hongkong a Singapur vévodí i dalších žebříčkům

Nadace Heritage Foundation, jejíž hodnocení Česku částečně lichotí, není navíc jedinou organizací, která pravidelně vyhodnocuje stav ekonomické svobody. Stejně tak činí například kanadský Fraser Institute. Nejaktuálnější žebříček zveřejnil v létě loňského roku, nicméně hodnocení v něm obsažené se vztahuje ke stavu z roku 2011. Oproti žebříčku Heritage Foundation tak Fraser Institute zaostává v aktuálnosti, což ovšem může souviset s tím, že se situací v jednotlivých zemích zabývá důkladněji. I v tomto žebříčku první dvě místa náležela asijské dvojici Hongkong – Singapur. A i zde Českou republiku v umístění následovala africká Botswana. Jenže zatímco v klasifikaci Heritage Foundation obsadila 27. místo, v hodnocení kanadského institutu skončila společně s Českem až 52. Index v tomto případě hodnotí pět ukazatelů – velikost státního sektoru, úroveň právního státu, mezinárodní obchod, měnové a inflační prostředí. Zde je nejúspěšnější pětice zemí z žebříčku Fraser Institutu:

  1. Hongkong
  2. Singapur
  3. Nový Zéland
  4. Švýcarsko
  5. Spojené arabské emiráty (v žebříčku Heritage Foundation skončily až 28.)

Určitou představu o stavu ekonomické svobody v jednotlivých zemích světa nám poskytuje i Doing Business Project od Světové banky, který zkoumá, nakolik jsou jednotlivé země vstřícné k provozování podnikatelské činnosti. Nejaktuálnější vydání tohoto žebříčku popisuje stav k červnu 2013 ve 189 ekonomikách, které jsou hodnoceny na základě 11 indikátorů. Česká republika se umístila v žebříčku Světové banky až na 75. místě (mj. o 7 míst hůře než v předchozím vydání). První skončil Singapur před Hongkongem. Nejúspěšnější pětici v kompletní podobě uvádíme zde:

  1. Singapur
  2. Hongkong
  3. Nový Zéland
  4. Spojené státy americké
  5. Dánsko

Po představení výše uvedených žebříčků je na místě otázka, k čemu jsou nám podobná vyhodnocení užitečná. Především se vyplatí sledovat recepty, jež jsou uplatňovány v nejúspěšnějších zemích, a je-li to možné, pokusit se cizí zkušenosti uplatnit i u nás. V Česku není úplně snadné začít s podnikáním, daně u nás v součtu se všemi dalšími povinnými odvody nejsou zrovna nízké, vláda si počíná neúsporně, objem přerozdělovaných zdrojů je jako stvořený pro korupci, čehož mnozí podnikavci dokázali využít. Jsou to právě ekonomicky svobodnější země, které by mohly dát lidem na odpovědných místech návod, jak se s výše uvedenými i dalšími problémy vyrovnat.

Podnikatelé na žebříčku možná ocení, že jim pomůže v rozhodnutí, ve kterých zemích se jim vyplatí navázat obchodní styky a kde je na to vzhledem k přeregulovanosti podnikatelského prostředí lepší zapomenout. Ekonomická svoboda by měla zajímat i dobrodruhy zvažující exil. Není náhodou, že nejúspěšnější země z žebříčků ekonomické svobody si vyhlédli například autoři webových stránek Kamemigrovat.cz. Ti na webu představují potenciální cílové destinace pro všechny, kteří již přestali věřit ve zlepšení českých společensko-politických poměrů a zvažují emigraci. Stránky Kamemigrovat.cz se ale správně neomezují pouze na ekonomickou svobodu, nýbrž se věnují i dalším podmínkám, které vypovídají o přívětivosti jednotlivých zemí. Ani země jako stvořené pro podnikání a další ekonomické aktivity nebývají dokonalé po všech směrech. V Singapuru je zapotřebí se připravit na velmi restriktivní přístup ke konzumentům drog a na autoritářské sklony politické elity. Ve Švýcarsku není výjimkou velmi rezervovaný přístup místních obyvatel k imigrantům a důraz na pořádek, který je vynucován tučnými pokutami. V Hongkongu se zase můžeme setkat s (auto)cenzurou v médiích, omezováním svobody shromažďování nebo policejní brutalitou. Výsledky žebříčků ekonomické svobody se tedy jistě vyplatí sledovat, ale není radno je přeceňovat a ignorovat fakt, že život se netočí jen kolem peněz.


Marek Numerato je šéfredaktorem webzinu humanaction.cz.