Negativní železnice

Je smutnou skutečností, jak jsem již řekl dříve, že když se na věci díváme z hlediska zájmů výrobce, nepochybně poškodíme zájem celé společnosti, protože výrobce jako takový si nepřeje nic než námahu, nouzi a překážky.

Velice dobře to ilustruje článek, který jsem objevil v novinách města Bordeaux.

Pan Simiot si klade takovouto otázku:

Má být železnice z Paříže do Španělska v Bordeaux přerušena?

Odpovídá na ni kladně za pomoci celé řady argumentů, kterými se zde nebudu zabývat, uvedu však za všechny alespoň jeden: Železnice z Paříže do Bayonne musí být v Bordeaux přerušena, aby cestující spolu se zbožím přinesli v rámci vynucené zastávky v tomto městě výdělek převozníkům, obchodníkům, poslíčkům, úschovnám, hotelům, atd.

Je jasné, že i zde se zájmy zprostředkovatelů práce kladou před zájmy spotřebitelů.

Má-li však požívat výhod plynoucích z mezery v železnici město Bordeaux, a je-li výsledný zisk v zájmu veřejnosti, pak přece musejí o stejnou výhodu žádat i města Angoulême, Poitiers, Tours, Orleans, a mnohá další, všechny zastávky na cestě: Ruffec, Châtellerault, atd., atd. Musejí žádat o přerušení železnice v zájmu veřejnosti, a samozřejmě i v zájmu národního průmyslu, neboť čím více bude mezer na železnici, tím početnější budou na každé zastávce také úschovny, nosiči a překládkové služby. Touto metodou dojdeme k železnici, která se skládá ze samých mezer, tedy k negativní železnici.

Ať se to pánům ochranářům líbí, nebo ne, jejich princip restrikcí je naprosto stejný jako princip mezer: obětuje spotřebitele výrobci a cíl prostředkům.


Frédéric Bastiat, francouzský ekonom (1801-1850) napsal tento článek v r. 1845.

V LF dosud vyšly tyto eseje Frédérica Bastiata: Obchodní bilance (říjen 1998), Laissez Faire, Vzájemnost, Dovozy a vynálezy (červen 2001). Sborník vydaný říjnu 2001 Centrem pro ekonomiku a politiku u příležitosti 200 let od narození Frédérica Bastiata obsahuje eseje Petice výrobců svíček, Dopis voličům, Vlastnictví a zákon a reprint vydání knihy Co je vidět a co není vidět včetně eseje „Ochranářství“ aneb Tři konšelé.

překlad: Veronika Machová