Milton Friedman – obhájce svobody

Ve věku 94 let zemřel v Kalifornii Milton Friedman, profesor Stanfordovy univerzity, obhájce svobodného kapitalismu, muž, který významně ovlivnil politiku a hospodářství 20. století.

Milton Friedman se narodil roku 1912 v New Yorku v rodině přistěhovalců z Podkarpatské Rusi. V roce 1933 vystudoval ekonomii na Chicagské univerzitě, kde byl později v šedesátých a sedmdesátých letech profesorem. On a další ekonomové udělali z Chicagské školy více než jen slavnou univerzitu – chicagská škola se stala názorovou a metodologickou platformou, která se stala významnou protiváhou socializujícím tendencím poloviny 20. století. Chicagští ekonomové obhajovali kapitalismus, soukromé vlastnictví a svobodnou tvorbu cen na trhu oproti socialismům všeho druhu, státnímu vlastnictví a cenovým regulacím. V roce 1976 získal Milton Friedman za svůj přínos ekonomické vědě Nobelovu cenu.

Friedman přesvědčivě vyvrátil iluzi třetí cesty – skloubení ekonomického socialismu s politickou pluralitou. Bez existence soukromého vlastnictví výrobních prostředků nelze získávat prostředky pro hájení změny politického uspořádání – těžko tedy lze v socialistické společnosti obhajovat kapitalismus, zatímco svobodná kapitalistická společnost umožňuje hájit zavádění socialismu. Zatímco v ekonomicky nesvobodné společnosti nelze mít politickou svobodu, naopak – zdá se – to jde: Dnešní Čína nebo někdejší Chile jsou příklady zemí s rozšiřující se ekonomickou svobodou, avšak s monopolem na politickou moc. V sedmdesátých letech Friedman podnikl v Chile řadu přednášek a kolegové z Chicaga radili Pinochetově vládě v ekonomických otázkách. Chile následně radikálně privatizovalo státní majetek, liberalizovalo ceny a záhy se stalo ekonomikou s nejrychlejším růstem životní úrovně v regionu. Chilský penzijní systém se stal jedním ze vzorů k provádění penzijních reforem.

Se svou ženou Rose založil Milton Friedman Nadaci pro svobodu volby ve školství. Obhajovali systém, který by přinesl konkurenci do sektoru vzdělávání – rodiče dětí školou povinných by získali od státu kupony, kterými by mohli platit za vzdělání jak na státních tak soukromých školách, přičemž takto vzniklá konkurence by zvýšila kvalitu školství a postupně by eliminovala státní školy.

Friedmanovy názory v měnových otázkách jsou v ekonomii známé jako monetarismus. Friedman oprášil starou dobrou kvantitativní teorii peněz a znovu dokázal, že „inflace je vždy a všude peněžní jev“. V sedmdesátých letech, kdy politici běžně sváděli inflaci na svévoli ropných šejků, ukazoval, že jedině nárůst peněžní zásoby způsobovaný vládou či centrální bankou je pravou příčinou inflace. Friedman přinesl jasné doporučení – centrální banka má tisknout peníze mírně a plynule, aby výsledkem bylo jen nulové nebo velmi mírné zvyšování cenové hladiny. Tato doporučení se později stala politikou mnoha centrálních bank. Další důležité monetaristické doporučení bylo uvolnit měnové kurzy. Kurz by měl být ponechán trhu jako každá jiná cena v ekonomice a jen volný kurz umožní docílit stability domácí cenové hladiny. Dnes jsou mírná inflace a volně plovoucí kurz považovány za samozřejmost, byť mnohé centrální banky experimentují s „cílováním inflace“, kdy „šlapou na brzdu a přidávají plyn“ regulováním úrokových sazeb v rozporu s monetaristickými doporučeními. Monetaristé byli proti „vylaďování“ měnové politiky: má se dodržovat předem dané pravidlo (růst peněžní zásoby o stálé mírné procento), protože ekonomika reaguje (na měnové impulsy) se zpožděním a výsledný dopad opatření tak může být jiný, než jak byl původně centrálními bankéři zamýšlený.

Když v roce 2002 vznikla jednotná evropská měna euro, byl to krok proti mnoha Friedmanovým doporučením. Fixní kurzy či jednotná měna podle Friedmana neumožňují hladké přizpůsobování přeshraničních toků peněz, a proto mohou vést ke zvýšení inflace v oblastech, kam zrovna putují peníze investorů a turistů, naopak odliv peněz může v jiném koutě měnové oblasti přinést recesi a růst nezaměstnanosti. Proto Friedman tehdy předvídal rozpad eurozóny do 15 let. Krachu eura se Friedman nedočkal. Za 10 let zjistíme, zda se mýlil, či zda byla jeho predikce správná.

Milton Friedman pomohl zvrátit v 60. a 70. letech trend zvyšování daní a rostoucích zásahů státu do ekonomiky. Je autorem řady konceptů, které se v době zrodu zdály radikální, ale dnes jsou všeobecně považovány za správné. Milton Friedman byl jedním z největších ekonomů 20. století a je jisté, že jeho dílo a myšlenky jej na dlouho přežijí.