Mám jeden sen

Český stát přestal dotovat zemědělce a přestal bránit dovozu produkce (i dotované) z jiných zemí, tedy i z EU.

Češi hodují za peníze daňových poplatníků z dotujících států. Ceny potravin jsou směšně nízké. Peníze, které dříve Češi utráceli za potraviny, mohou teď utrácet za něco jiného – cestování, kulturu, auta, vzdělání, bydlení, oblečení, pojistky, dobročinnost atp.

Přibližně 4 % práceschopného obyvatelstva, která se do včerejška živila zemědělstvím, prožívají nepříjemné chvíle. O jejich drahou produkci není zájem. Musí si hledat jinou obživu. Polovina z nich je dočasně odkázána na podporu v nezaměstnanosti.

Státy EU srdnatě dotují zemědělskou výrobu, a dokonce i nevýrobu z výtěžků všech nezemědělských výrob a činností. Nezemědělská produkce v EU musí být o to dražší, oč má být levnější produkce zemědělská. Míra zdanění je v EU vysoká (a roste), aby bylo na dotace, mohutné přerozdělování a bující byrokratický aparát.

V Česku se v důsledku odbourání zemědělských (a jiných) dotací výrazně snížila míra zdanění. Naše země je „daňovým rájem“.

Nezemědělské firmy ze států EU přenáší svá sídla a provozy do Česka, protože již nechtějí a nemohou snášet tak vysoké zdanění.

Výroby a činnosti přenesené ze států EU do Česka vstřebávají obrovské množství pracovních sil a to zejména ty lidi, kteří se dříve živili v zemědělství. Nezaměstnanost v Česku téměř neexistuje. Cena pracovní síly (mzda) se zvyšuje.

Státy EU v důsledku odlivu výrob do ČR nemají z čeho dotovat své zemědělce. Dotace proto omezují a nakonec zcela ruší. Ceny zemědělské produkce rostou. Uměle udržované zemědělství se v EU redukuje na normální a přirozenou úroveň s nedeformovanými cenami.

V důsledku růstu cen zemědělské produkce se již vyplatí být zemědělcem i v Česku. V celé Evropě je již normální, přirozený a nedeformovaný trh se zemědělskými produkty. Státy EU se v důsledku své dřívější dotační politiky staly téměř agrárními státy. Česko je zemí s nejsofistikovanějšími produkty v Evropě. Protože je členem NAFTA a dalších sdružení opravdu volného obchodu, nemají české firmy problémy s odbytem produkce.

Nikoho v Evropě již nikdy ani nenapadne dotovat či celně chránit nějakou produkci.

Začínám se probouzet a sen pomalu odeznívá. Chci zůstat ve snu, který je kupodivu normálnější a přirozenější než realita, ale nejde to.