Kniha měsíce: Roger Douglas: Tvůrce nejúspěšnější hospodářské reformy XX. století

Roger Douglas, který byl v letech 1984-88 ministrem financí labouristické vlády na Novém Zélandu, se zapsal do dějin jako úspěšný reformátor, jenž přivedl zemi od hrozícího krachu k dříve netušené svobodě a z ní vyplývající prosperitě. Před tím ovšem musel zapomenout na staré recepty socialistických vlád, které způsob řešení hospodářských problémů nehledají v odstranění svazujících státních regulací a vysokých daní, ale naopak v dalším růstu přerozdělování a zvyšování moci úředníků nad životy obyvatel. Rogeru Douglasovi trvalo několik desetiletí, než si uvědomil tuto základní věc. Naštěstí se ale tohoto poznání dočkal. “Když jsem přišel do parlamentu, zastával jsem staré argumenty, že když něco nefunguje, lze to napravit vynaložením více státních peněz na tuto věc. …Pak jsem během 21 let jako poslanec viděl, že vládní výdaje rostou, …a poskytované služby jsou stále horší.”

Poté se na Novém Zélandu začaly dít podivuhodné věci. Labour Party začala provádět něco, co lze nazvat pragmatickou politikou. Jak říká Roger Douglas: “Vždy jsme se nejdříve ptali, co je v nejlepším zájmu obyvatel Nového Zélandu a až poté jsme hledali způsoby, jak to učinit….Naší hlavní snahou bylo odstraňování privilegií.” A tak labouristická vláda Nového Zélandu v zásadě ze dne na den zrušila dotace do zemědělství, odstranila ochranná cla a exportní dotace, v důsledku zrušení licencování umožnila vstup zahraničních bank do země, deregulovala a privatizovala železnice a přístavy, prodala národní aerolinie, prodala novozélandský telecom, zrušila monopol státní pošty, uskutečnila aukci radiových frekvencí, reformovala a částečně privatizovala státní správu. Od té doby se lze setkat s inzeráty dokonce i v zahraničních novinách, kde vláda hledá schopné manažery do státní správy, kteří pak dle individuálních kontraktů pro vládu pracují, což platí i pro místní úředníky. Vláda zrušila některé daně a výrazně snížila jiné. Byla omezena moc odborů a deregulován trh práce, což spolu s okamžitým zrušením regulace nájemného vedlo k větší mobilitě pracovní síly. Devizová kontrola spojená s režimem pevného kurzu měny byla nahrazena uvolněním celého systému a zavedení plouvoucího kurzu, takže občané a firmy mohou bez omezení vlastnit aktiva v zahraničí. Odpovědnost za inflaci byla zcela předána guvernéru centrální banky, který je osobně odpovědný za její udržení v předepsaném rozmezí a který je dle splnění tohoto úkolu odměňován.

Na Novém Zélandu jednoduše došlo v režii socialistické vlády během několika málo let k tomu, co marně očekávali čeští občané od svých “pravicových” vlád po téměř deset let. S myšlenkami Sira Rogera Douglase, který je za reformu na Novém Zelandu odpovědný, se setkáte v knize obsahující přednášky, rozhovory a diskuse, k nímž došlo u příležitosti jeho návštěvy Prahy v říjnu 1998. V knize najdete také sérii barevných fotografií.