Kniha měsíce: Ken Schoolland: Podivuhodná dobrodružství Jonatána Gullibla

Kniha Podivuhodná dobrodružství Jonatána Gullibla je první dostupnou science fiction, která zároveň originálním způsobem vysvětluje fungování svobodné společnosti a základní ekonomické a politické zákonitosti. Začala vznikat jako seriál krátkých příběhů na jednom z havajských rádií. Později byl tento seriál zdramatizován pro rozhlasové vysílání na Aljašce. Kniha dvakrát obdržela Cenu George Washingtona za přínos k ekonomickému vzdělávání a stala se celosvětovým bestsellerem. Měla ohromný úspěch u čtenářů v USA, Rusku, Indii, Rumunsku, Srbsku, Francii, Lotyšsku, Německu a v mnoha jiných zemích. Jedná se o smyšlený příběh putování hlavního hrdiny Jonatána Gullibla po ostrově, jenž trpí nesvobodou. Lidé žijící na tomto ostrově strádají kvůli existenci mnoha neduhů, které jsou tolik typické pro moderní státy, v nichž politici vládnou značnou mocí nad životy obyčejných lidí. Hlavní hrdina postupně odhaluje všechny vnitřní rozpory tohoto systému a předkládá alternativu – život ve svobodné společnosti.

Čím by se ale lidé měli řídit, aby svobodnou společnost budovali? “Úplně stačí vědět, co by vládci neměli dělat. Lze na to vždy použít jednoduchý test: Když nemáš právo udělat něco sám, pak nemáš ani žádné právo žádat politika, aby to pro tebe udělal.” To je základní ponaučení, které si Jonatán ze své cesty odnáší. Problémů, kterými se autor v knize zabývá, jsou ovšem desítky, tady je ukázka:

Jonatán se obrátil na skupinu žen oblečených do pracovních šatů, které seděly vedle. “Proč jste tady ve vězení vy?”

“My máme malou rybářskou loď. Pár úředníků mně zakázalo pracovat, protože jsem občas v docích zvedala těžké koše,” řekla šlachovitá drsná žena s pronikavýma modrýma očima. “Řekli mi, že je to porušení bezpečnostních předpisů.” Pokynula směrem ke svému doprovodu a dodala: “Regulace nás mají chránit před zneužíváním na pracovišti. Úředníci nás už dvakrát přinutili přestat pracovat, ale my jsme se vrátily zpátky do doků, abychom připravily lanoví a plachtoví na příští sezónu. Znovu nás chytli a řekli, že tentokrát nás budou ochraňovat skutečně pečlivě – za mřížemi.”

Žena se hlasitě podivovala: “Co udělají s mým synem, jsou mu pouze tři roky! Je legrační, že můj syn je těžší než ty koše, které jsem zvedala, a jeho jsem zvedala a nosila celou dobu. Nikdo si na to nestěžoval!”

“Myslíte, že to je legrace?” řekl muž, jehož úhledně střižená šedá bradka kontrastovala s jeho mladou tváří. Loktem strčil do člověka sedícího vedle něj na lavici a řekl: “Jiří pro mě pracoval na částečný úvazek dvě zimy po sobě, byl to jistý druh zaučování. Pomáhal mi udržovat můj kadeřnický salón čistý a připravoval všechny zákazníky. Nyní mi úřady říkají, že se dostávám do problémů, protože jsem mu dostatečně neplatil za počet hodin, po které pracoval. On má také problémy, protože nevstoupil do cechu uklízečů kadeřnických salónů.” Rozhořčeně sepnul ruce a dodal: “Kdybych mu platil tolik, kolik chtěli, nebyl bych ho vůbec schopen najmout!”

Se zarmouceným výrazem ve tváři si Jiří postěžoval: “Za této úrovně mezd a nyní s tímto vroubkem od soudu nebudu nikdy schopen získat holičskou licenci.”

Vydává Liberální institut, 144 stran, 90 Kč. Pro členy Klubu liberální literatury výrazné slevy. Kniha je opatřena ilustracemi Barbory Zachovalové.