Kniha Měsíce: Josef Kalvoda: Genese Československa

Záměrné bourání mýtů, nebo jen soupis historických fakt a pramenů, který je uspořádán tak, že pád mýtů je jeho vedlejším produktem? Ale copak není trpělivý a pečlivý soupis faktů založený na dlouholetém sběru pramenů vždy alespoň trochu bouráním nejrůznějších polopravd, které se věčným omíláním staly pravdami? Historici rádi říkají, že o době, ve které žijeme, se pravdu dozví teprve naše děti z historických studií. Teprve až všichni napíší své memoáry, nechají promluvit své paměti, až se objeví korespondence mocných, zveřejní se to, co bylo utajováno a co již dále utajovat netřeba, zjistí naši potomci s nadhledem, jak to vlastně všechno bylo. My se o své době pravdu nedozvíme, musíme tedy vzít zavděk alespoň tím, že se můžeme dozvědět mnohé o naší minulosti.

K takovémuto otevírání očí skvěle poslouží kniha Slováka Josefa Kalvody Genese Československa. Detailněji než kde jinde se zde dočteme, jak zanedbatelnou myšlenkou byla ještě v prvním desetiletí tohoto století myšlenka samostatného českého státu a jak nemyslitelná, protože nikým neprosazovaná, byla idea soužití Čechů a Slováků v jednom státě. Dozvíme se tudíž, jak obrovskou roli hrají v historii osobnosti, v našem případě zejména Masaryk a Šrobár, kteří dokáží nemyslitelné v jednom okamžiku přeměnit ve skutečnost. Možná pochopíme, jak hluboko sahají kořeny těch procesů, které vedly k rozpadu společného Československa v roce 1992, a možná také dáme za pravdu historikům, kteří považují samotné zrození Československa za historickou slepou uličku.

O samotném Masarykovi se čtenář dozví hodně. Pochopí jeho obsesivní nenávist k církvím (zejména k církvi katolické), která vrhá dlouhý stín až do naší současnosti. Uvidí, že sám Masaryk byl považován svými současníky téměř za sektářského vůdce a že členové jeho Realistické strany jej považovali za svého “pastýře”. Zjistí, jakou vnitřní sílu může získat člověk tím, že byl dlouho neprávem považován za outsidera. A pozorný čtenář jistě také pochopí, proč se velcí duchové u nás i ve světě hodí jen do velkých a zásadních dějinných okamžiků a proč jsou pro ně normální časy tak těsné a odsuzují je do role statistů.

V překladu Aleše Valenty vydalo nakladatelství PANEVROPA.