Kniha měsíce: Israel Kirzner: Jak fungují trhy

Konečně se v českém jazyce objevuje kniha, která čtenáře seznamuje s teoretickým odkazem dvou velikánů liberálního myšlení Ludwiga Misese a F.A. Hayeka a na tomto základě vybudovanou ucelenou teorií fungování trhů, která by dokáže vysvětlit jevy, s nimiž se dnes a denně setkáváme a které nám standardní ekonomická teorie vysvětlit neumí. Právě takovou knihu sepsal profesor Israel Kirner a ve čtivě podobě shrnul mnohaleté plody své vědecké práce. Ve své knize přichází s myšlenkou, že v současnosti převládající přístup ekonomie, jenž se nesoustřeďuje na studium fungování reálného světa a hledání hybné síly fungování trhů, ale na výčet “nedokonalostí trhu”, které mají být poté vládou odstraňovány, abychom se mohli přiblížit ideálu vysněné dokonalé konkurence, nutně vede k útokům na mnohé rysy tržní ekonomiky jako je např. reklama; vede k budování obskurních termínů jako je společenské optimum; vytváří mylné teoretické koncepty jako je např. ekonomie blahobytu a vede k formulaci chybných doporučení pro hospodářskou politiku např. v podobě antimonopolního zákonodárství. Navíc tento přístup vede k tomu, že kolektivistům všech odstínů přidává účinnou zbraň do jejich arzenálu. Stačí jim poukazovat na odlišnosti reálného světa od ideálu dokonalé konkurence. Nejsou-li splněny předpoklady dokonalého fungování trhů, trhy prý nefungují, a proto je potřeba silný stát, aby “neefektivní” fungování trhů suploval. Zakládá-li ekonomie hlavního proudu svou obhajobu tržní ekonomiky na tvrzení, že trhy v zásadě fungují, ale vláda musí odstraňovat příčiny těchto odlišností, pak se otevírá nekonečný prostor pro zásahy vlády do ekonomiky se všemi známými z toho plynoucími negativy. Reálný svět je totiž jiný než model dokonalé konkurence předpokládá.

Na trhy je nutné pohlížet dynamicky, tak jako to činí v knize prezentovaná teorie podnikatelského objevování. Budoucnost je sice zahalena v nejistotě, ale konkurující si vize podnikatelů se pokouší touto mlhou nejistoty prohlédnout. Ten, kdo to dokáže lépe, je na trhu odměněn. Ten, jehož vize se ukázala jako neuskutečnitelná, musí svá očekávání přehodnotit. Chyba učiněná jedním podnikatelem vytváří prostor pro inkasování zisku konkurujícím podnikatelem, jehož očekávání se ukázala přesnější, a proto dokázal lépe uspokojit přání spotřebitelů. Je-li umožněno konkurenční střetávání podnikatelských vizí na trhu, pak jsou chyby odhalovány a odstraňovány. To ovšem neznamená, že vláda musí garantovat “velké množství prodávajících a kupujících na trhu”.

Je-li na trhu, kam vláda nebrání v přístupu ostatním, pouze jedna firma proto, že v daném okamžiku ostatní podnikatelé nevstupují na tento trh, neznamená to, že v budoucnu na trh nevstoupí noví inovativní podnikatelé, kteří velmi rychle zbaví původního “monopolistu” jeho výsadního postavení. Začne-li vláda nějaké odvětví ovšem regulovat (vydá-li licenci umožňující výhradní působení na nějakém trhu – např. garantovaný monopol Telecomu), vytváří novým podnikatelům bariéry vstupu na trh, které vedou k tomu, že podnikatelé rozvoj daného trhu zabezpečit většinou nemohou a vláda, v důsledku odlišných motivací a rozptýlených informací, které používá pro svá rozhodování, to neumí.

Jak vidíme v knize, “rakouský” přístup je aplikovatelný a aplikovaný při pohledu na společnost v nejširších souvislostech. Všemocnost současného státu a síla, s jakou neustále zaznívají klišé o tržních selháních, sociálním státu, veřejných statcích, společenském optimu, boji proti monopolům, nespravedlnosti kapitalismu a stále větší nutnosti přerozdělování a státní regulace ve všech sférách lidského života ukazují, k takým závěrům aplikace standardní ekonomické teorie vede. Metodologický individualismus rakouské školy, na kterém Kirzner staví, představuje naproti tomu způsob, jak fungování trhů reálného světa pochopit a vysvětlit, a jak neroztočit spirálu vládních zásahů a regulací.