Kniha měsíce: Henry Hazlitt: Ekonomie v jedné lekci

Když Alexandr Veliký navštívil v Korintu filozofa Diogéna a zeptal se ho, jakou laskavost by mu mohl prokázat, Diogénes prý klidně odpověděl: “Ustup mi ze slunce!” Ústup ze slunce je tím, co by měl každý občan žádat od své vlády.
H. H.

Ekonomie v jedné lekci je výjimečná kniha a Henry Hazlitt je výjimečný autor. Ekonomie v jedné lekci je slabikářem ekonomie. Ukáže čtenářům, jak rozpoznat dobrého ekonoma od špatného, a tak vytváří těm, kteří se chtějí seznámit se základy ekonomického myšlení, mantinely, které člověk ani při studiu pokročilejších textů nikdy nepřekročí. Ekonomie v jedné lekci vznikla krátce po 2. světové válce, v době, která nebyla zdravým ekonomickým zásadám příliš nakloněna. Stát regulující ekonomické aktivity hrál jako po každé válce významnou úlohu v hospodářství. V jedné polovině Evropy se pod sovětským vlivem přímo experimentovalo se socialismem, v druhé polovině Evropy se v poválečné náladě nového světového řádu znárodňovaly jen některé podniky, regulovaly jen některé ceny a pouze některá odvětví. Ekonomická obec byla pod silným vlivem tehdy nové ekonomické teorie Johna Maynarda Keynese. Myšlení intelektuálů bylo náchylné k podpoře rozsáhlých společenských experimentů. V roce 1948 publikoval Paul Samuelson první vydání své základní učebnice ekonomie (13. vydání z roku 1989 je stále nejpoužívanější učebnicí ekonomie na českých vysokých školách), která dodnes obsahuje mnoho z omylů tehdejší doby. Její autor se později přiznal, že byl pod velkým tlakem jak silných levicových, tak i konzervativních kruhů. “Mohl jsem dosáhnout úspěchu pouze tak, že budu eklektický a centristický,” píše Samuelson. Co ale znamenalo být centristický v době, kdy světem zmítala vlna socialismu a etatismu?

Henry Hazlitt se na rozdíl od Samuelsona nesnažil být centristický. Věděl, že píše proti duchu doby. Psal o tom, co pokládal za zdravé základy ekonomie, a snažil se vyvrátit nejkřiklavější ekonomické omyly své doby. Když psal svou knihu Ekonomie v jedné lekci, nemohl tušit, že omyly přežívající v rozbouřené době po konci války se stanou základem hospodářských politik vlád po zbytek 20. století. Na textu napsaném před více než padesáti lety není ani s přibývajícími lety třeba nic měnit a více než milion prodaných výtisků spolu se stále novými překlady do dalších jazyků tento názor potvrzují. Svědčí to také o tom, že základy ekonomické vědy jsou univerzální a nadčasové, a tedy platné bez ohledu na právě populární názory většinového mínění. Regulace mezd a nájmů, dotace zemědělství a průmyslovým odvětvím, boj proti zavádění nových strojů, vládní podpora exportu, vysoké daně, cla a bezpočet dalších intervencionistických politik byly stejně neospravedlnitelné a škodlivé dnes, jako byly před více než padesáti lety. Teoretici, kteří tato opatření obhajovali, se mýlili kdysi, stejně jako se dnes mýlí zastánci třetích cest, obhájci průmyslových politik a hlasatelé nutnosti partnerství soukromého a veřejného sektoru.

Celé Hazlittovo dílo – a Ekonomie v jedné lekci obzvláště – je neocenitelným zdrojem poznatků, které připraví čtenáře na studium pokročilejších textů zdravé ekonomické teorie. Sám Hazlitt za zdravou ekonomickou teorii považoval teorii rakouské školy, představovanou stěžejními komplexními pojednáními o ekonomii z pera Ludwiga von Misese a Murrayho N. Rothbarda. Ekonomie v jedné lekci představuje nenahraditelný základ pro studium základních principů fungování společnosti pro každého, kdo se chce dále seznamovat s teoretickými díly, jež se věnují rozvíjení myšlenek založených na úctě k jednotlivci, jeho majetku a jeho svobodnému rozhodování.