Je v pořádku, že manželství je svazek muže a ženy

Halfpoint – stock.adobe.com

V LF listopad–prosinec 2015 vyšel článek Sheldona Richmana Neexistuje žádný pořádný libertariánský argument, proč nelegalizovat svatby homosexuálů. Podle mě naopak existuje dobrý důvod, aby stát nechal manželství manželstvím.

Můj argument není nijak namířen proti gayům. Mají to jistě mnohdy složité, společnost se jim často posmívá, nemají vlastní rodinu a ve stáří zůstávají osamělí. Je smutné, že ještě nedávno byly homosexuální styky trestné. To je ale pryč a homosexuálové se nyní těší volnosti a mnoha příležitostem k navazování vztahů. Manželství je jediné, co nemohou uzavírat, to ale neznamená, že by šlo o diskriminaci.

Manželství není dálnice pro všechny

Sheldon Richman ve svém článku schvaluje argument, že by se stát do manželství neměl vůbec míchat, prý nemá vůbec existovat uzákoněné manželství, když už ale existuje, pak má být otevřené i pro páry stejného pohlaví, aby nešlo o diskriminaci. Používá přitom analogii, která kulhá. Je to prý jako kdyby zákon zakazoval černochům používat dálnice. V takovém případě bychom také nedokázali ze dne na den zrušit státní správu dálnic, proto je racionální obhajovat právo černochů používat státní dálnice.

Jsem jistě pro, aby nikomu nebylo upíráno právo používat (za příslušný poplatek) dálnice, jenže manželství není dálnice. Žádné manželství není na úkor ostatních. A mohou do něj vstupovat černí, bílí, muži i ženy – při splnění shodných podmínek. A pokud gayové v manželství nechtějí být, protože si žádnou ženu nechtějí vzít, mají mnoho jiných možností, jak si svůj život uspořádat. Vláda homosexuálním lidem nic nezakazuje.

Neexistuje právo adoptovat cizí dítě

Manželství je smlouva mezi mužem a ženou, která dává manželům určité zvláštní postavení oproti nesezdaným lidem. Někomu může připadat nespravedlivé, že pár stejného pohlaví, když není v manželství, nemůže adoptovat děti, nemůže po sobě automaticky dědit a nemůže uplatnit v daních slevu na partnera. Nemá ani některé povinnosti, jako např. vyživovací povinnost partnera.

Pokud jde o adopce – normálně se dítě rodí manželům, případně nesezdanému páru muže a ženy. To je pak jejich dítě, které vychovávají a o které pečují. Neexistuje ale žádné právo na cizí dítě. Pokud nějaké dítě má tu smůlu, že o své biologické rodiče přijde a stát hledá náhradní rodiče, je pouze přirozené, že soud hledá co možná nejlepší náhradní rodinu, náhradní za tu přirozenou, kde existuje pro dítě ženský i mužský vzor. Gayové, kteří mají rádi děti, mohou učit ve škole, dělat vedoucí na táboře nebo pomáhají hlídat neteře a synovce. Nemají ale nárok na cizí děti.

Koneckonců ani manželství nedává lidem nárok na adopci a soud musí pečlivě posuzovat, zda by manželé byli dobrou náhradní rodinou.

U daně z příjmu existují bonusy nebo odečitatelné položky na manželku. Určitě by bylo lepší, kdyby žádná daň z příjmu neexistovala. Ale pokud existuje, tak se dá říct, že sleva na dani na nepracující manželku je podobně jako sleva na děti slevou, která odráží zásadu, že stát má lidem brát peníze až poté, co lidé zaopatří základními potřebami sebe, své děti, které pracovat nemohou, a svou ženu, která se o děti doma stará. Svazek gayů není rodinou a oba jeho příslušníci se dovedou o sebe postarat a každý, pokud pracuje, si tak může uplatňovat svoji vlastní slevu na dani (nezdanitelné minimum). Ani v manželství nemůže muž uplatňovat slevu na dani na již dospělého syna, který si sám může vydělávat peníze.

Manželství je pradávný svazek muže a ženy. Můžou jistě existovat jiné svazky, třeba registrované partnerství nebo spolek pro ty, kdo si nějakou státní registraci svých vztahů přejí. Pro některé libertariány by bylo čisté a správné řešení zrušit státní registraci manželství, nechat uzavírání takovýchto smluv na jednotlivcích či na církvích a soukromých advokátech. Ale myslím, že jsou jiné priority, co by stát měl zrušit – třeba dotace politickým stranám, povinné přimíchávání biopaliv nebo daň z převodu nemovitostí. V každém případě je manželství svazek muže a ženy a komu se to nehodí, může svobodně žít bez formálního svazku nebo založit jiný typ sdružení.


Pokračování debaty »