Hon na kuřáky versus zdravý rozum

V posledních letech máme možnost pozorovat nárůst nenávisti vůči jedné skupině obyvatel – menšině – a omezování jejích práv a svobod „demokratickou“ většinou. Skupina lidí, o které mluvím, není národnostní nebo náboženská minorita, jsou to kuřáci. Jsou to tedy lidé, které nespojuje nic jiného než to, že jedno z téměř nekonečného množství svobodných rozhodnutí, které za svůj život udělali, mají všichni společné. Rozhodnutí kouřit. Nic jiného není podmínkou. Nemusejí být stejné národnosti, stejného vyznání, jeden může být liberál, druhý socialista, spojuje je jen to, že se bez nátlaku rozhodli spojit svůj život s kouřením.

Celý svět se nakazil antikuřáckou náladou

Snaha omezit kouření (= omezit svobody jedné skupiny obyvatel) trvá již docela dlouho, s přibývajícím časem ale její intenzita akceleruje. Po celém světě nyní můžeme najít příklady těchto zhoubných antikuřáckých nálad, nejnověji snad v Brazílii. Rozhodli se tam „překonat“ země Evropské unie, které už tak jsou dost daleko v potlačování individuálních svobod, a schválili zákon, který předepisuje výrobcům cigaret na každou krabičku natisknout detailní fotografii údajných důsledků kouření – nádorů, poškození plic, hrtanu atd. Ještě aktuálnější je přijetí zákona, který prosazuje několik principů omezení reklamy, v českém parlamentu. Na českých cigaretových krabičkách bude upozornění ministra zdravotnictví o tom, že kouření škodí zdraví, zabírat dvojnásobek dosavadní plochy (20 % místo původních 10 %). Reklamy na cigarety navíc nesmí být zaměřeny na mládež a nesmí jakkoliv spojovat kouření s úspěchem.

Snad největší omezení života kuřácké menšiny můžeme pozorovat v několika státech USA, zejména v Kalifornii. Tam je od 1. ledna 1998 kouření zakázáno ve všech restauracích a barech, což je ještě navíc výrazné porušení vlastnického práva majitelů oněch restaurací.

Führer rozkazuje nekouřit

Ač se to může zdát velmi překvapivé, dnešní protikuřácké výstupy nejsou ve skutečnosti moc „moderní“, a už vůbec ne originální. Jako zemi jejich původu můžeme jmenovat Německo, resp. Třetí říši, a za otce potlačování kuřáctví samotného Führera. Tehdejší způsoby byly kupodivu až moc „dnešní“. Adolf Hitler je znám jako zapřísáhlý nekuřák, o kampani, která byla tehdy vedena, se ale moc neví. Tabák byl označen jako „přežitek po liberálním životním stylu“ a proto bylo zakázáno kouřit na mnoha pracovištích, úřadech, nemocnicích a prostředcích městské hromadné dopravy. Dokonce již tehdy vycházel časopis Reine Luft (Čistý vzduch), který byl jedním z hlavních prostředků kampaně. Byli to právě němečtí vědci, často s nacistickými vazbami, kteří poprvé deklarovali statistický vztah mezi kouřením a onemocněním rakovinou, stejně jako definovali základní termíny boje proti kouření, které se používají až do dnešních dnů. Nacisté měli svá dobře známá hesla jako „Tvá povinnost je být zdravý!“ a „Tvé tělo patří národu!“

Vůdce a dnešní bojovníci za dobro celé společnosti

Jaký je rozdíl mezi nacisty, kteří lidem vštěpovali povinnost být zdravý pro národ a proto jíst zdravě a nekouřit a dnešními „antikuřáky“, kteří pouze zamění slovo národ za společnost a považují se za nekonečné dobrodince? Také přece zastávají tezi, že tělo jednotlivce nepatří jemu samému, ale společnosti. Kdyby totiž patřilo jemu samému, mohl by si s ním dělat, co by chtěl. Kuřák je ale místo toho zdaněn na principu „sin tax“ (daň za „hřích“ – vyšší zdanění alkoholu, cigaret etc.), takže si ještě navíc musí platit kampaň proti své víře. Zastávat se kuřáků nechci, bylo by to proti mému nekuřáckému přesvědčení. Rozhodně není ale možné omezovat jejich svobody. Navíc to nejsou jen jejich svobody, které jsou ohroženy. Nelze opomenout právo na libovolné nakládání s vlastním majetkem, které je zákazem kouření ve všech restauracích a barech dle kalifornského vzoru silně narušeno, či práva producentů tabákových výrobků.

Trh jako lék aneb laissez faire!

Pro protikuřácké aktivisty ale není nic ztraceno. Mám pro ně jednu velmi dobrou radu. Laissez faire! Nechte konat! Trh je, jak známo, systém, který odměňuje racionální chování a trestá (neodměňuje) iracionální. Je-li vaše víra v nesmyslnost kuřáctví tak silná, nechte působit trh. Zrušme neférové zákony, které diskriminují na legislativní bázi, což je ve svobodné společnosti nepřípustné, a zaveme tržní prostředí, ve kterém se budou kuřáci sami diskriminovat oproti ostatním: více jejich prostředků, které ostatní využijí smysluplněji, poputuje na pořízení cigaret; více prostředků poputuje na zdravotní péči, kterou si vzhledem k nezdravému způsobu života budou muset platit více než ostatní nekuřáci; zaměstnavatelé dají také logicky přednost zdravým pracovníkům, nezávislým na cigaretách; majitelé restaurací budou raději provozovat nekuřáckou restauraci, kde je více potencionálních konzumentů atd. Během jedné dekády by zde po kuřácích nebyla ani stopa. Trh by je k tomu naprosto čistým způsobem „donutil.“

Svobodná společnost navíc skýtá opravdu velké spektrum možností, jak prosazovat své názory. Antikuřáci, kteří věří tomu, co říkají, si mohou pronajmout billboardy, udělat televizní reklamy, chodit do ulic rozdávat letáčky a ne nutit nás ostatní, kteří s nimi nesouhlasíme, platit pod pohrůžkou konfiskace majetku prostor pro jejich názory.

Obávám se ale, že můj návrh nebude vyslyšen. Znamenal by mimo jiné i odstátnění zdravotnictví, aby každý nesl náklady za svůj život sám stejně jako jeho výnosy a mnoho dalších liberalizačních kroků, o kterých odpůrci svobody ve všech formách nechtějí ani slyšet.