Dotacemi k překonání globalizace

V procesu globalizace letos nastává významný zlom, Evropská unie totiž založila „Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci“, který má ročně přerozdělovat půl miliardy eur. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1927/2006 tak „Společenství ukáže svou solidaritu s pracovníky, kteří ztratili své zaměstnání z důvodu změn ve struktuře světového obchodu“.

Nařízení ve svém úvodu deklaruje, že „je nezbytné zachovat evropské hodnoty“. Náhlé změny evropských hodnot následkem činnosti tohoto fondu se totiž všichni obávali. Kromě toho je prý nezbytné podporovat rozvoj zahraničního obchodu, ale ne ledajakého, nýbrž spravedlivého! O svobodném tržním (nespravedlivém) obchodu se nařízení nezmiňuje.

Negativním účinkům globalizace je prý „v první řadě třeba čelit dlouhodobou, udržitelnou strategií Společenství pro obchodní politiku usilující o dosažení vysokých sociálních a ekologických standardů.“ Nařízení samozřejmě nemůže zapomenout ani na rovnost: „Komise a členské státy zajistí podporu rovnosti mezi ženami a muži a… učiní příslušná opatření k prevenci jakékoli diskriminace na základě pohlaví, rasy či etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace v průběhu různých etap zavádění Evropského globalizačního fondu a zejména v přístupu k jeho prostředkům.“ Sociální, ekologický, udržitelný, strategie, standardy, evropské hodnoty, rovnost… Jak je vidět, nařízení má veškeré potřebné výrazy pro dokument hodný Evropské unie. Jen není úplně jasné, jak globalizace souvisí se sexuální orientací.

Důvodem vzniku fondu jsou údajné oběti globalizace, lidí „kteří ztratili své zaměstnání z důvodu velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací.“ Největší změny ve struktuře obchodu zaznamenaly po rozpadu RVHP zejména státy východní části EU. Někdo by se tedy mohl domnívat, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je tedy určen zejména pro ně. Avšak překvapivě více zastánců má fond v západní Evropě. Proč? Jedno z kritérií pro přidělení finančního příspěvku zní: „…propuštění během období 4 měsíců nejméně 1000 zaměstnanců jednoho podniku v členském státě, včetně pracovníků, kteří ztratí své zaměstnání u dodavatelů nebo u výrobců, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku…“ Propouštění více než 1000 zaměstnanců jednoho podniku není pro východní Evropu příliš typické. Naopak velké mezinárodní firmy se v poslední době často stěhují na východ za nižšími náklady, ať už mzdovými nebo daňovými. Dá se tedy očekávat, že peníze z fondu budou využívat především staré země EU jako kompenzaci za útěk firem.

Politici a úředníci Evropské unie vytrvale ignorují skutečnou příčinu ekonomických problémů Evropy. Vysoké daně, štědré sociální dávky. Stačilo by obojí snížit. Aby byla vyloučena veškerá diskuze o jiných způsobech řešení, vložili úředníci do nařízení kouzelný odstavec: „Jelikož sledovaných cílů (snížení nezaměstnanosti apod. – pozn. autora) nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.“ Tento odstavec je v EU velice oblíbený, téměř totožný můžeme najít ve Směrnici o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států z roku 2003, ve Směrnici, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství z roku 2002, v Rozhodnutí o zavedení víceletého programu Společenství pro podporu bezpečnějšího využívání internetu z roku 2005, ve Směrnici o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků z téhož roku a v mnohých dalších směrnicích a nařízeních.

Žádost o finanční příspěvek má mimo jiné obsahovat „…odůvodněnou analýzu vztahu mezi plánovaným propouštěním a velkými změnami ve struktuře světového obchodu a doložené uvedení objemu propouštění, jakož i vysvětlení nepředvídané povahy těchto propouštění.“ Zatímco podle předpokladu Unie se podnikatelé nejsou schopni přizpůsobit se změnám na trhu, pro úředníky EU to má být hračka: „Pomoc poskytovaná prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měla být dynamická a schopná přizpůsobovat se stále se měnícím a často nepředvídatelným okolnostem na trhu.“

Je možné, že by to tentokrát mysleli úředníci a politici vážně? Že by jim opravdu šlo o nezaměstnané? Není. EU již má Evropský sociální fond, jehož hlavním cílem je boj s nezaměstnaností a jako obvykle i boj s diskriminací. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci bude jen dalším symbolickým přerozdělovacím nástrojem EU určeným k podplácení voličů jejich vlastními penězi.