Den daňové svobody opět o den později

Současná vláda konečně odhalila karty. Zvýší spotřební daně a především sjednotí sazby daně z přidané hodnoty. No, sjednotí… Přesune co nejvíc položek z pětiprocentní sazby do, pro ni mnohem příjemnější, dvaadvacetiprocentní.

Už nyní je zřejmé, že se příští rok znovu zvýší daňová kvóta. Liberálové mají smůlu. Tak zvaný Den daňové svobody si připomenou zase později. Ještě před čtyřmi lety oslavovali přelom v roce, kdy začínají pracovat pro sebe, šestého června. V tomto roce se termín díky „blahodárné“ politice socialistů posunul o šest dnů směrem ke konci roku. Současné zvýšení daní znamená posunutí o minimálně další den. Vtipné bonmoty, kterými liberálové hýřili před několika lety, dochází svého trpkého naplnění. Den daňové svobody se začíná nebezpečně blížit půlce června.

„Bodujeme“ nejen v oblasti nepřímých daní. Česká daň z příjmů právnických osob trůní od tohoto roku nad průměrem členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Průměr činí 30,79 procenta, česká korporátní daň zůstává na třicet jednom procentu. Naši nejbližší konkurenti jsou úplně jinde. Maďarsko osmnáct procent, Slovensko 25 a Polsko 27. Poslední dvě jmenované země jsou připraveny k dalšímu snížení. Ovšem, dá se namítnout, že daňového průměru Evropské unie jsme zatím nedosáhli…

O reformě čtyř sazeb české daně z příjmů fyzických osob se ani nemluví. To v Rusku si zavedení rovné daně ve výši třináct procent nemohou vynachválit. Daňové příjmy rozpočtu se po reformě zvýšily téměř o polovinu. Inspiraci v ruském příkladu našla Ukrajina, která rovnou daň přijala na konci května. Namísto deseti, patnácti, dvaceti, třiceti a čtyřiceti procent bude zavedena jediná, třináctiprocentní sazba.

Socialisté stále nevěří, že snížení daní je investicí do budoucna. Ronald Utt z americké Heritage Foundation doložil v časopise Backgrounder č. 1653 na empirických údajích, že nějaká spojitost mezi výší daní a ekonomickou prosperitou musí existovat. Jeho závěry jsou následující:

  • V roce 1982 byl hrubý domácí produkt na hlavu (měřeno pomocí parity kupní síly) Francie na osmdesáti dvou procentech úrovně Spojených států. Francouzské daně dosahovaly 46,3 procent HDP, zatímco ve Spojených státech to bylo 29,4 procenta. Výsledkem je pokles úrovně francouzského produktu na hlavu na úroveň 71 procent amerického v roce 2001.
  • Německý produkt na obyvatele dosáhl v roce 1991 osmdesáti jednoho procenta amerického. Po deseti letech je na třech čtvrtinách. Dá se usuzovat, že především kvůli daňovému břemenu ve výši 42 procent.
  • Kanadský produkt na hlavu byl v roce 1982 devadesát dva procent amerického. Výše daní třicet sedm procent srazila úroveň ekonomiky na 82 % amerického produktu na obyvatele.
  • Japonsko se vyšplhalo až na devět desetin úrovně americké ekonomiky. Psal se rok 1991. Po více než deseti letech se úroveň propadla o 12 procent, zatímco vládní výdaje vzrostly o osm procent na téměř dvě pětiny HDP.
  • Švédské daňové břemeno je nejvyšší mezi všemi zeměmi OECD. Absorbuje polovinu švédského produktu. Ještě v roce 1975 se úroveň ekonomiky pohybovala na úrovni 84 procent americké. Před dvěma lety to už bylo pouze sedmdesát procent.

Pokud vás tyto řádky nadzvedly, neměli byste propásnout příležitost zůčastnit se letošního happeningu Den daňové svobody. Milovníci nízkých daní se sejdou v Praze na Můstku 12. června. Další oslavy proběhnou v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Hradci Králové. Aktualizované informace jsou na internetové adrese www.danova-svoboda.cz.


Michal Uryč-Gazda je redaktorem Hospodářských novin a správcem internetové stránky www.danova-svoboda.cz