Časopis Laissez Faire přeje Lichtenštejnsku hodně sil ve sporu s německou vládou

Německá vláda zaplatila z peněz daňových poplatníků 4,2 miliony euro (110 milionů korun) informátorovi tajné služby BND, který ukradl v roce 2002 seznam klientů lichtenštejnské banky LGT Treuhand. Na základě ukradených bankovních dat začala vláda kancléřky Angely Merkelové stíhat své občany, kteří v lichtenštejnské bance měli investice v nadačních fondech založených podle lichtenštejnského práva. Prvním zatčeným byl 14. února 2008 šéf Deutche Post pan Klaus Zumwinkel. Obvinění: investice do lichtenštejnského nadačního fondu s cílem vyhnout se německým daním z úroků z bankovních vkladů.

Lichtenštejnsko, které není členem Evropské unie a které uvaluje jen minimální daně, bývalo vždy cílovou destinací pro úspory mnoha německých občanů, kterým vláda zdaňuje úroky sazbou až 42 %. Od roku 2006 se Lichtenštejnsko na nátlak EU zavázalo zdaňovat vklady občanů zemí EU v lichtenštejnských bankách srážkovou daní ve výši 15 % (35 % od roku 2011, viz LF 10/2004) a výnos odesílat vládě země, jíž je vkladatel občanem. Výměnou za to prodloužila Evropská unie Lichtenštejnsku dohodu o volném obchodu.

Mnoho německých občanů následně transformovalo své vklady v lichtenštejnských bankách, do tzv. nadačních fondů. Nadační fondy představují bankovní inovaci, která umožňuje nepodléhat pravidlům pro odvádění srážkové daně zpět nenasytné německé vládě. Jako aktiva právnických osob nepodléhají výnosy nadačních fondů v Lichtenštejnsku srážkové dani vynucené Evropskou unií. Minimální vklad do nadačního fondu podle lichtenštejnského práva činí 30 tisíc švýcarských franků a prostředky se obvykle využívají na hrazení školného pro děti, na penze a mnoho dalších účelů.

Vzdá se Lichtenštejnsko?

Zatímco německé právo staví daňový únik trestní sazbou prakticky na roveň vraždy, v Lichtenštejnsku daňový únik není trestný čin. Zatímco německá vláda ocenila krádež dat částkou 4,2 miliony euro, v Lichtenštejnsku je krádež trestný čin. Zloděj dat, informátor německé vlády, je v Lichtenštejnsku stíhán pro trestný čin krádeže.

Akce německé tajné služby poškodila Lichtenštejnsko, jakož i akcionáře banky, kterým je lichtenštejnský kníže. Lichtenštejnsko se ale nehodlá německému tlaku podvolit. Plánuje žalovat Německo u mezinárodních arbitrážních soudů. Na mimořádném zasedání lichtenštejnského parlamentu 21. února 2008 princ Alois uvedl: „Zvláště nyní v době, kdy ostatní státy stále více útočí na soukromí vlastních občanů – a neváhají dokonce platit miliony za kradené údaje – je potřeba ještě více chránit soukromí občanů.“

Lichtenštejnsko se nevzdá. Nejenže má v úmyslu posílit ochranu klientů bank, ale chystá k nelibosti německé vlády zásadní reformu daně z příjmu fyzických osob. Již dříve princ Alois podpořil zavedení rovné daně v Lichtenštejnsku. Rovnou daň podporuje i Aloisův otec kníže Hans-Adam II. von und zu Liechtenstein, který v rozhovoru pro deník Liechtensteiner Vaterland 14.2.2006 uvedl: „Rovná daň představuje zjednodušení daní a zvýšení daňové spravedlnosti, které lze jedině uvítat“.

Lichtenštejnsku lze popřát hodně sil a vytrvalosti v nesnadném boji s velkým státem, který útočí na jeho suverenitu.