Balení koblih byl jen začátek

Ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD) se chystá vydat vyhlášku o mikrobiologických požadavcích na potraviny.

Podle chystané vyhlášky by se potraviny měly považovat za „jiné než zdravotně nezávadné“ např. pokud vykazují „zápach či oslizlost“ a dále pokud potravina obsahuje vyšší než limitní množství vybraných mikroorganismů a jedů. Vyhláška, která nemá svojí detailností ve světě obdoby, stanovuje stovky kritérií. Kvalitu potravin by měl namátkově testovat Státní zdravotní ústav.

Nepozná snad spotřebitel sám, kdy potravina „zapáchá“ a je „oslizlá“? Je třeba testování těchto závad svěřovat Státnímu zdravotnímu ústavu? Navíc, kdyby ministryně nenařídila balení koblih, bylo by na světě oslizlosti méně. A dokáže nás ministryně ochránit před všemi riziky? Ve skutečnosti princip předběžné ochrany, nelze nikdy naplnit. I kdyby do vyhlášky přibylo dalších tisíc limitů „nežádoucích“ mikroorganismů, stejně nebude vyhláška z hlediska snahy eliminovat všechna rizika z podstaty nikdy vyčerpávající. A pak – je otázkou, zda příliš „čistoty“ nemůže spíš škodit.

Ministryně Součková je proslulá překonáváním zdánlivě nepřekonatelných evropských směrnic. Jak se praví v důvodové zprávě k návrhu vyhlášky, „je nutno konstatovat, že dosud nebyla v EU přijata žádná společná směrnice nebo nařízení týkající se souhrnně mikrobiologických požadavků na potraviny.“ Návrh vychází z jakéhosi švýcarského nařízení a britského návrhu (!) předpisu, přičemž jak se dále praví v důvodové zprávě, „je nutno konstatovat, že ani švýcarský předpis ani anglický návrh takové specifikace neobsahují“.

Ministryně Součková nezadržitelně směřuje, v zájmu ochrany spotřebitele, ke zřízení sítě státních jídelen severokorejského typu se standardizovanými vědecky sestavenými sterilními potravinovými příděly.